Hančina matka si pořídila další dítě s novým partnerem. Zapomněla však, co všechno to obnáší. Hanka teď dělá věci, které by měla dělat právě její matka. Jenže ona si chce žít po svém a ne se starat o mimino. Plánuje se od mamky odstěhovat a doufá, že to bez ní zvládne.
Když mi máma ve svých pětačtyřiceti letech řekla, že je těhotná, přišlo mi to ujeté a nezodpovědné. Žena v jejím věku už by dítě mít neměla. Ona si však postavila hlavu a dítě si nechala. Dnes mám nevlastní sestřičku Marušku (1). Myslím si ale, že se o ni starám víc než máma.
Máma se rozhodla pro další dítě
Naši se rozvedli, když mi bylo šestnáct let. Jejich rozvod jsem vzala celkem dobře. Čas totiž ukázal, že to bylo vysvobozením. Ustaly věčné dohady a křik. Když se táta odstěhoval, doma vládla docela pohoda. Máma neztrácela čas a hned si někoho našla. Velmi rychle se k nám nastěhoval David (33).
Bylo skvělé pozorovat, jak je mamka zase šťastná. Mladší muž s ní dělal hotové zázraky. Už nebyla tak usedlá a začala zase žít. I já mám s Davidem přátelský vztah, takže to celé velmi dlouho vypadalo jako idylka. Když máma začala před lety mluvit o dalším dítěti, snažila jsem se jí to rozmluvit.
„Vážně se chceš zase starat o mimino? A celé noci nespat?" připomněla jsem jí, co to znamená mít dítě. „David by si ho moc přál. A já vlastně také," odbyla mě. Neposlouchala moje rady, aby si to pořádně rozmyslela. Stála si za svým. Kupodivu otěhotněla velmi rychle. Její těhotenství pro mě byla hotová muka.
O nevlastní sestru se starám hlavně já
Matka byla náladová, chvíli byla šťastná, pak zase brečela. S Davidem jsme se jí to snažili usnadnit, ale lehké to nebylo. Na Davidovi ale bylo vidět, jak se na dítě těší. On sám ještě potomky neměl, a tak byl plný očekávání. Těsně před porodem jsem registrovala, že má máma pochybnosti. „Snad to celé zvládnu," stresovala se.
Pořádně jsem nevěděla, co jí mám na to říct. Od začátku jsem s tím nesouhlasila, takže jsem pro ni neměla slova útěchy. Porod proběhl dobře a máma se radovala z další dcery. Bohužel, ne nadlouho. Sotva se vrátila z porodnice, delegovala na mě nespočet činností. Najednou jsem měla vařit, uklízet a dělat nákupy jen já. A k tomu péče o malou sestřičku.
Místo toho, abych šla večer posedět s kamarádkou na víno, utěšovala jsem řvoucí mimino. Máma zatím spala. Ze začátku jsem jí pomáhala, protože mi přišla unavená. Jenže máma si ze mě udělala chůvu. Zní to možná ošklivě, ale já to dělat nechci. Nebylo to moje rozhodnutí. Máma si to celé špatně spočítala.
Máma se musí konečně začít chovat jako máma
David je od nevidím do nevidím v práci. Na dítě najednou nemá čas. Máma je pořád ve stresu a dopadají na ni deprese. Takže se právě ode mě očekává, že budu po ruce. V noci k malé Marušce vstávám já. Máma nekojí, proto krmíme umělým mlékem. Máma už automaticky počítá s tím, že se postarám.
Zapomněla ale, že mám svůj život. Marušku mám ráda, o tom žádná, ale nejsem její máma. Chci se od mamky odstěhovat. Už musí vzít svůj život pevně do rukou. Bojím se, že to nezvládne. Vždyť teď skoro všechno dělám já. Chodím do práce a další mě čeká doma. Ale já už nemůžu. Musím mámu nějak probrat.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.