Facebook
Instagram
Hedvika má obavy o kamarádku, která se jí mění před očima. Po babiččině smrti se nastěhovala do jejího bytu, začala nosit její oblečení a mít stejné řeči.
Lídu (27) znám od střední školy a vím, jak tíhla k babičce. Když se pak nastěhovala do bytu, který po babičce zdědila, začaly se dít divné věci. Kamarádka se postupně měnila ve starou paní.
Lída dostala krásný byt plný krámů
Když jsem pomáhala Lídě se stěhováním do jejího nového bytu, v duchu jsem se zhrozila. Místnosti byly plné nahromaděných starých věcí. Kdyby byl byt můj, nejprve bych všechno vyházela. Jenže Lída mi na to řekla, že je jí líto zbavit se babiččiných věcí tak rychle. Chce je prý postupně probrat.
Chápala jsem, že pár měsíců po babiččině smrti má Lída k věcem určitý respekt. Já bych ale v krámech žít nechtěla. Ta stará paní sbírala kde co a měla ve skříních staré noviny nebo třeba papírové pytlíky od všeho možného. Ten večer jsme s Lídou zapily její nové bydlení a ona si na sebe z legrace vzala kožich po babičce.
Zhrozila jsem se té podoby a s obavou jsem v noci opouštěla kamarádku, která se tam ve všech těch krabicích ztrácela. Když jsem pak Lídu znovu potkala o týden později, zděsila jsem se podruhé. Byla shrbená, na sobě měla podivnou zástěru a táhla tašku na kolečkách. Všechny ty věci patřily její babičce.
Tvrdila, že jí to oblečení perfektně sedí
Na dotaz, co to má proboha na sobě, se začala smát. Podle ní je tahle retro móda ohromně cool. Vůně naftalínu mi ucpala dutiny. Všimla jsem si, že Lída trochu jinak mluví. Pořád mě nazývala „děvenkou“, jak to dělávala její babička. Měla jsem o Lídu opravdu obavy, aby se nepomátla.
Jednou večer jsem ji překvapila a zazvonila na dveře jejího bytu. Otevřela mi dost zmatená, v ruce držela hůlku. Po zádech mi přeběhl mráz, protože když promluvila, měla nakřáplý hlas. Přesně jako nějaká stařenka. Z pokoje se linula hudba, byl to nějaký šlágr z gramofonové desky.
„Takhle se podle tebe má bavit mladá holka v pátek večer? V županu po babičce poslouchat Matušku?“ zatřásla jsem kamarádkou. Ta mi oznámila, že už je na páteční pařby stará a ať ji nechám na pokoji. Za chvíli jde spát, poslední dobou prý vstává už nad ránem. Chtělo se mi dodat, že pak určitě vyráží shánět nejlevnější máslo.
Ihned jsem zalarmovala její rodinu
Nebyla jsem naštěstí jediná, kdo měl o Lídu vážnou starost. Probrala jsem všechno s její rodinou a pak jsme na kamarádku připravili malou lest. Maminka Lídu „vytáhla“ na víkend na chalupu a já s kamarádčinými sourozenci celý byt vyklidila a vymalovala. Některé babiččiny poklady jsme uschovali ve sklepě, ale většina věcí šla do kontejneru.
Když se Lída vrátila, moc se zlobila, ale časem se uklidnila, začala si byt upravovat po svém a byla to konečně zase ona. Zpětně si myslím, že ji přemohl stesk po babičce, a proto se chovala tak zvláštně. Kdybychom nezasáhli, možná by se z ní nakonec stala důchodkyně.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
