Ignác (55): Když manželce zemřel milenec, rozhodl jsem se pro neobvyklé řešení

Tušil jsem, že má manželka milence. Přiznám se, že jsem to neřešil. Měl jsem pocit, že právě díky jejímu poměru naše manželství šlape. Nedávno však její milenec zemřel a já se rozhodl pro neobvyklou věc.

Mohlo by Vás zajímat:

Prokop (50): Snažím se manželce vysvětlit, že mi její milenec nevadí. Také totiž nejsem bez viny

Manželce jsem toleroval milence

V době, kdy naše manželství procházelo krizí, si Hanka (44) našla milence. I když jsem si tím byl téměř na devadesát procent jistý, stejně jsem nic neudělal. Uvědomil jsem si, že naše manželství začalo zase fungovat. Hanka se opět usmívala, vracela se domů ráda a já to nechtěl zničit.

Její výmluvy byly občas velmi okaté. Z ničeho nic se údajně dvakrát týdně scházela s kolegyní. Místo toho jezdila za ním. Nejednou jsem si představil, co se asi tak stane, když na manželku udeřím a řeknu, že to vím. Určitě by to hnala do extrému a chtěla rozvod. A ten jsem si ze srdce nepřál.

Tiše jsem tedy toleroval fakt, že mě manželka podvádí. Dál jsme spolu jezdili na dovolené, slavili Vánoce a já neměl pocit, že je něco špatně. Jenže po pěti letech přišla rána, se kterou nikdo z nás nepočítal. Manželčin milenec náhle zemřel.

Mohlo by Vás zajímat:

Laura (45): Manželova milenka mi otevřela oči. Nakonec jsme ho opustily obě

Manželka oplakala smrt milence

Našel jsem ji doma uplakanou a zděsil se, co se stalo. Nechtěla mi říct pravdu, ale nakonec jí to smutek dovolil. „Já jsem někoho měla. Jmenoval se Milan a byl to můj milenec," přiznala konečně. „A Milan včera umřel...“ rozbrečela se. Místo toho, abych šel Hance sbalit kufry a vykopl ji z baráku, jen jsem ji objal.

Nebylo třeba slov, manželce stačilo, že tu jsem. Několik minut jsme tiše seděli v objetí. Po pár dnech se o jejich vztahu rozpovídala. Kde se poznali, proč to dělala a i to, že ho měla ráda. Milan nikoho neměl, jen svou maminku. Hanka se s ní spojila, aby ji popřála upřímnou soustrast. Přišla od ní s další smutnou zprávou.

„Jeho matka nemá peníze na pohřeb. A já bych mu ho ráda zaplatila," pronesla a slzy jí tekly po tváři. I přesto, že jsem byl v roli podváděného a měl bych cítit vztek, neměl jsem to tak. Spíš jsem měl nutkavou potřebu své ženě pomoci. „Tak já mu ho zaplatím," řekl jsem do ticha. Hanka se na mě udiveně podívala. „Ano, já mu ten pohřeb zaplatím," zopakoval jsem svá slova.

Mohlo by Vás zajímat:

Markéta (42): Malá nevěra dokáže velké věci. Díky mladšímu milenci mi zase funguje manželství

Milencova smrt nás zase spojila

Hanka se dojetím rozbrečela. „Stejně jsi ten nejlepší chlap na světě," špitla a objala mě. Společně jsme Milanovi zorganizovali menší obřad. Přišlo skutečně jen pár jeho přátel a matka. Ta nám děkovala za důstojné rozloučení se synem.

Od Milanovy smrti uběhl rok a půl. Naše manželství dostalo druhou šanci. Hanka je bez milence, ale ví, že ve mně má oporu. Tuto kapitolu jsme uzavřeli a o tom, co bylo, se už nebavíme. Já ale cítím, že pokaždé, když se na mě podívá, tak mi děkuje. Věřím, že to bylo správné rozhodnutí. Zachovat se jinak, myslím, že jsme se rozvedli a žili každý sám. Takhle si neseme každý kus své bolesti, ale zvládáme ji společně.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Verča (42): Netušila jsem, že zaměstnávám manželovu milenku. Ale raději si nechám ji než toho troubu

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.