Irena dlouho hledala vhodné svatební šaty nejen v salónech, ale i v bazarech. Na severu Itálie konečně narazila na ty nejkrásnější. Jenže pak se jí zdálo o mrtvé nevěstě, která je předtím nosila...
Chtěla jsem dokonalé svatební šaty a nevadilo mi hledat je dlouhé měsíce. Když jsem pak v jednom městečku našla bazar s oblečením, vykoukly na mě dokonalé krajkové šaty. Musela jsem je mít, přestože mě prodavač upozornil, že mu byly již třikrát vráceny.
V bazaru jsem konečně našla svoje vysněné šaty
Oběhla jsem už více než deset salónů a mluvila s několika švadlenami. Stále jsem věřila, že jednou narazím na ty pravé svatební šaty. Byla jsem s kamarádkou na výletě na severu Itálie, kde jsme objevily příjemný bazar s oblečením. Nadšeně jsme se vrhly mezi látky a já najednou vykřikla.
Byly tam – dokonalé svatební šaty jako z mých snů! Ihned jsem se do nich nasoukala a kamarádka mě obdivně okukovala ze všech stran. Starý prodavač nám cosi vysvětloval, se svojí chabou italštinou jsem pochopila, že šaty už někdo třikrát vrátil. „No, tak asi se do nich holky nevešly,“ smála jsem se bezstarostně. „A není divný, že nevíš, kdo je nosil před tebou?“ napadlo moji kámošku, jenže já neměla chuť se nad tím zamýšlet. Vždyť jsem právě našla poklad!
Doma se mi zdálo o mrtvé nevěstě
Pověsila jsem si tu nádheru doma na okno, abych si ji mohla pořád prohlížet. Snoubenec byl ten víkend na kolech, a tak jsem si mohla šaty zkoušet do aleluja. Potíž byla v tom, že když jsem si je oblékla podruhé, zdály se mi nějak menší. Dusila jsem se v nich, těžko se mi dýchalo.
Neměl by ale být problém nechat je upravit u švadleny. Ten večer jsem díky svému úlovku usínala spokojená. Uprostřed noci mě ale vzbudil pláč. Byl to dost děsivý kvílivý zvuk, a jakmile jsem otevřela oči, nastalo naprosté ticho. To se opakovalo ještě dvakrát.
Nad ránem už jsem usnula vysílením a zdál se mi živý sen o krásné nevěstě. Procházela rozkvetlou loukou a plakala. Teprve pak jsem si všimla, že jí z obou zápěstí tečou pramínky krve. Úlekem jsem se probudila a po zbytek dopoledne mi nebylo vůbec příjemně.
S kamarádkou jsme svatební šaty spálily
Zkusila jsem si šaty znovu obléct, následovala jakási alergická reakce. Během minuty mě začalo svědět celé tělo a málem jsem nestihla doběhnout na toaletu, abych mohla vyzvracet snídani. Honem jsem šaty ze sebe sundala, už mi bylo jasné, proč se do obchodu vracely.
Řekla jsem o tom kamarádce a ta navrhla, abychom je společně spálily. Udělaly jsme si hezký rituál u plápolajícího ohně na její chalupě a já doufám, že duše mrtvé nevěsty konečně dojde zaslouženého klidu.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.