Ivin manžel má speciální přání k narozeninám. Touží se pomilovat s jinou ženou a překvapilo ho, že Iva z toho není nadšená. Podle něj by měla být ráda, že je k ní upřímný a nechce nic podnikat za jejími zády.
S Radimem jsme spolu už pětadvacet let a já jsem si nikdy na naše manželství nestěžovala. Ba naopak. Byli jsme vždycky velmi stabilní pár, drželi jsme spolu a neměli jsme ani žádné velké krize.
Chci mu dát něco speciálního
Teď se blíží jeho 50. narozeniny a já jsem si říkala, že by to chtělo něco speciálního. Pořád jsem přemýšlela o perfektním dárku, až jsem se ho narovinu zeptala, co by si přál. „Chtěl bys třeba nějakou dovolenou, až se zklidní pandemie? Nebo to elektrokolo, po kterém jsi koukal? Poraď mi, prosím,“ žádala jsem ho. I když mě mrzelo, že to nebude překvapení, vážně jsem nemohla na nic přijít.
Radim se nejdřív vykrucoval, že mu to je jedno a nic nepotřebuje, ale já jsem trvala na svém. Druhý den za mnou přišel, že by jeden nápad měl. „Přišel jsem na něco, co bych si přál,“ řekl a já jsem nadšeně čekala, co z něj vypadne. „No tak hurá, je to předem splněno,“ naléhala jsem na něj.
Myslela jsem, že omdlím, když vyslovil své přání
On se zhluboka nadechl: „Přál bych si strávit noc s jinou ženou. Jen jednu. Šlo by jen o sex.“ Usmál se a já jsem myslela, že omdlím. Radim argumentoval tím, že jsme spolu pětadvacet let a že mi nikdy nebyl nevěrný. „Nechci tě podvádět. Naopak bys měla ocenit, že jsem upřímný a žádám tě o to férově,“ dodal. „Férově? Ty po mně chceš, abych ti dovolila spát s jinou ženou? Nemám ti ji ještě zabalit do mašle?!“ vypálila jsem na něj a odešla.
Pak za mnou přišel a snažil se mě uklidnit, ale mě ten jeho klid rozčiloval ještě víc. Mluvil o tom takovým stylem, jako by mi chtěl sjednat pojištění. „Není lepší, že jsem ti to řekl? Že se s nikým nechci scházet tajně a lhát? Nic by se u nás nezměnilo, miluju tě a jsem s tebou šťastný. Jen bych si přál se vyspat s někým jiným, to je celé,“ uzavřel toto téma s tím, abych nad tím přemýšlela.
Nevím, jak se mám rozhodnout
Věřím, že mě nikdy nepodvedl, celý život nám spolu bylo krásně. Je to ten nejlepší muž, jakého jsem si mohla přát, ale takhle benevolentní asi nejsem. Jeho city jsem si jistá a vím, že by k tomu přistupoval pouze z fyzického hlediska, ale i tak mě ta myšlenka děsí.
Ale co když mu to nedovolím a on to bude chtít tak moc, že mi opravdu začne lhát. Není lepší zatnout zuby a domluvit to? Vůbec nevím, jak se rozhodnout. A narozeniny se blíží.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.