Nikdo není dokonalý, tak přistupovala i Ivana ke svému muži. Už krátce po seznámení na něm viděla chyby, ale nakonec se rozhodla si ho vzít. Naneštěstí teď jeho problematickou povahu naprosto nedokáže vystát.
Když jsem si Vláďu (37) před osmi lety brala, věděla jsem, že je trochu problematický. Nicméně to, co mi dělá poslední dobou, přesahuje všechny meze.
Rodiče ho velmi rozmazlovali
Už když jsme se skoro před dvanácti lety poznali, věděla jsem, že soužití s Vláďou nebude jednoduché. Je jedináček a jeho rodiče ho opravdu hodně rozmazlovali. Udělali pro něj vše, co mu na očích viděli.
Byla jsem toho dokonce svědkem. Při jedné z návštěv u tchánovců jsme jim pomáhali s prací na zahradě. Když jim chtěl Vláďa ořezat nějaké větve a jeho rodičům se to nelíbilo, strašně se pohádali. „Tak si to udělejte, jak chcete,“ zařval na ně a odešel. Celý další den kolem něj rodiče chodili po špičkách a snažili se ho uklidnit. Nakonec to stejně dopadlo tak, že bylo podle Vládi. Větve prostě ořezal.
Podobnou zkušenost mám i já
Byla jsem tím zážitkem lehce otřesená, ale nikdo není dokonalý, a tak když mě Vláďa požádal o ruku, svolila jsem. Během následujících let se nám narodily dvě děti, a právě kvůli nim začínám Vláďovu tvrdohlavou a problematickou povahu řešit. Přece jen jim ukazuje dost špatný příklad toho, jak by se dospělí měli chovat.
Nikdy jsme se s Vláďou moc nehádali, byli jsme oba vcelku bezkonfliktní. Věděla jsem, že když ho nijak nevyprovokuji, nebude to s ním žádné peklo. On ke mně přistupoval stejně, proto naše manželství bylo většinou šťastné.
Klára (48): Dceru nám přivedla domů policie. Manžel z jejího prohřešku viní mě
Chová se jako malé dítě
Teď se ale začaly objevovat první bouřková mračna. Ne naším zaviněním jsme se dostali do větších finančních problémů a kvůli tomu jsme oba jak sud se střelným prachem. Stačí málo, abychom vybuchli. Po poslední hádce, která byla hodně ošklivá, se mnou Vláďa nemluvil tři dny.
Prostě se urazil. „Opravdu už nemám, co bych ti řekl,“ ukončil naši rozepři. A doopravdy to dodržel. Trvalo tři dny, než jsem z něj dostala vůbec nějaké slovo. Moje omluvy ani to, aby už přestal blbnout a začal se chovat jak dospělý, nebral v potaz. Prostě mě ignoroval a děti toho všeho byly svědky. To mě štvalo snad ještě víc. Jaký jim asi dá příklad?
Další příběhy ze života ➔
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.