Pokud jde o odhalení nevěry, nebo její skrývání, ženy v tomto mají před muži navrch. Jejich intuice bývá neomylná, a tak nevěru obyčejně podprahově vycítí. Přestože se hovoří o intuici, ve skutečnosti je to především schopnost vnímat různé drobné signály, které partner nechtěně vysílá. Je to umění rozeznat lež z řeči těla a nepatrných náznaků.
Neverbální komunikace je součástí té verbální. Ani znalý člověk nedokáže permanentně ovládat svá gesta, která mohou prozradit lež. Přestože ani odborníci neumí z řeči těla vypozorovat vše, signály nepravdy mohou poukázat na možného nevěrníka.
Signály lži
Lež se může projevovat stručností, protože člověk cítí, že je na tenkém ledě. Mluví také většinou pomaleji, protože musí více přemýšlet o tom, co říká. Lživé příběhy pak mají překvapivou logiku. Právě to, že nic nepřekvapuje, je však podezřelé. Podezřelá je i absence pochybností. Pravdivý příběh většinou provází pochybnosti. Lhář si je svým tvrzením až moc jistý.
Oční kontakt
Tradiční poučky o řeči těla vyzdvihují oční kontakt, resp. jeho nedostatek. Lhář mívá problém s delším pohledem do očí a také neustále těká očima. Ovšem ostřílení lháři si s pohledem do očí poradí.
Nevěrníci navíc využívají taktiku sebeklamu. Nejprve sami sebe přesvědčí o tom, že jejich lež je pravdou. Pak už nemají problém lež prezentovat jako pravdu, včetně neverbálních znaků. V tomto jsou expertky zejména ženy. Nedokážou se se svojí nevěrou smířit, a tak ji záměrně potlačují z mysli. Sexuolog Radim Uzel dokonce uvádí, že ženy mohou nevěru zcela vytěsnit z paměti. Jako by nevěrné nebyly, sebeklam je dokonalý.
Změny chování
Britský iluzionista, autor knihy Magie a manipulace mysli, doporučuje pro rozeznání lži sledovat spíše než jednotlivá gesta změny chování. Výhodou je, že svého partnera člověk zná. Každý využívá určitý soubor neverbálních projevů, který se mění tehdy, pokud se něco děje.
Tón hlasu
Nikoliv konkrétním slovům, vyplatí se naslouchat zejména tónu hlasu. Dle výzkumů týmu profesorky psychologie Susan Hughesové z Albrightovy univerzity se dá z hlasu rozeznat zamilovanost, stejně jako lež. Při hovoru s blízkým člověkem nevědomě měníme tón hlasu, což zaregistrují i nezainteresovaní posluchači. Ženy emoce projevují snížením tónu hlasu, muži naopak jeho zvýšením.
Nevěrníka by měl odhalit jeho hlas. V praxi docela jednoduše v případě, kdy uslyšíme, jak hovoří se svou milenkou či milencem.
Další zajímavé informace najdete ZDE:
Literatura:
- Uzel, Radim: Nevěra a co s ní. Praha: Petrklíč, 2010.
- Brown, Derren: Magie a manipulace mysli. Praha: Argo, 2007.