Jakub chodil s Andreou sotva dva měsíce. Vztah jim nevyšel a oni se v klidu rozešli. Až po roce se mu Andrea přiznala, že spolu mají dítě. Tehdy ovšem tvrdila, že bere antikoncepci...
Andrea (39) byla přitažlivá a sebevědomá žena. Náš vztah ale neměl dlouhého trvání, každý jsme měli jiné představy o budoucnosti. Netušil jsem, že na mě ušila boudu a celou dobu mi lhala. Využila mě jen k tomu, aby otěhotněla.
Od začátku mi velice imponovala
Poznal jsem ji na jedné konferenci, byla vedoucí týmu, dost ambiciózní a sebevědomá. Líbila se mi a překvapilo mě, že to bylo vzájemné. Pozval jsem ji na schůzku a pak už jsme se vídali dost intenzivně. Doposud jsem měl jen mladší přítelkyně, v tomto vztahu jsem si připadal výrazně dospěleji.
Svěřila se mi, že zatím neměla vážný vztah, protože dávala přednost kariéře. Náš milostný život byl intenzivní. Občas jsem sice s sebou neměl patřičnou ochranu, ale ujistila mě, že bere antikoncepci. Ani by mě nenapadlo o tom pochybovat.
Po nějaké době se naše cesty rozdělily. Musela na nějakou dobu pracovně odjet do ciziny, kdežto já měl v plánu otevřít si malou kavárnu. Popřáli jsme si štěstí a já si na ni pak občas s nostalgií vzpomněl. Potkal jsem ji zhruba po roce, tlačila před sebou kočárek.
Potkal jsem ji s kočárkem
Spěchala zrovna s malým synkem na očkování, neměla čas si povídat. Přesto jsem ji alespoň doprovodil, abych zjistil, jak se má. Udivilo mě, že v jejím životě nastal tak zásadní obrat.
„Jak vidím, nakonec kariéra ustoupila nové roli. Sluší ti to,“ řekl jsem upřímně. Když mi pověděla, jak je chlapec starý, docela snadno jsem si spočítal, že by mohl být můj. Dokonce jsem něco v tom smyslu z legrace řekl nahlas. Ona ale neodpověděla.
Zastavil jsem se a nemohl ze sebe v tu ránu vysoukat jediné slovo. Na chvíli jsme se posadili na lavičku, aby mi Andrea řekla, že po mně vůbec nic nechce. Prý můžu být v naprostém klidu. Když jsme se rozloučili, byl jsem stále v šoku. Časem se mi to ale rozleželo v hlavě.
Její zrada je neodpustitelná
Musím o tom pořád přemýšlet. Nedaří se mi žít s představou, že tam někde vyrůstá můj syn a já s jeho životem nemám mít nic společného. Mám sto chutí ozvat se Andree a vyžádat si test otcovství. Mám přeci na syna právo.
Na druhou stranu mám na tu ženskou obrovský vztek. Celou dobu možná čekala, až se „zadaří“. Poté si vymyslela služební cestu, aby mě odkopla jako špinavý hadr. Je to možná překvapivé, ale i muži mají občas city.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.