Když se Jakub rozcházel se Simonou, věřil, že je to napořád. Jejich vztah totiž byl už delší dobu toxický. Měsíc po rozchodu mu ale řekla, že je těhotná. Vrátil se, aby mohli dítě vychovávat spolu. Simona však propadla alkoholu a na syna často zapomínala. Jakub se rozhodl, že chce kluka do své péče.
Simona (33) mi měsíc po rozchodu řekla, že je těhotná. Na základě toho jsem se rozhodl, že se k ní vrátím a naše dítě vychováme společně. Bohužel se ukázalo, že to je zcela nemožné, protože Simona toho nebyla schopna.
Bývalá přítelkyně mi oznámila, že je těhotná
Se Simonou jsme byli spolu osm let. Poslední roky jsem cítil, že mi ve vztahu něco chybí. Když jsem si to konečně dokázal pojmenovat, věděl jsem, že se musíme rozejít. Z její strany jsem postrádal úctu a pokoru. Dělala si ze mě kus hadru, o který se otírala pokaždé, když měla blbou náladu.
Náš rozchod byl ošklivý. Hodně mi nadávala. Vlastně mi tím pomohla v ujištění, že dělám správně. Měsíc po rozchodu byl klid. Jednoho dne se mi ozvala, že se mnou musí nutně mluvit. Když mi oznamovala, že je těhotná, nevěděl jsem, co mám vlastně cítit. Dítě jsem si sice přál, ale ne s ní.
Chtěl jsem se zachovat správně. Naši minulost jsem hodil za hlavu a rozhodl se, že se k ní vrátím a dítě vychováme spolu. Zdálo se, že i ona vzala rozum do hrsti a začala se ke mně chovat lépe. Vydrželo jí to do šestého měsíce. Pak začala blbnout. Během těhotenství začala pít a kouřit. Opět byla nenávistná a zlostná.
Během těhotenství pila a kouřila
Žádal jsem ji na kolenou, aby žila zdravě, protože pod srdcem nosí naše dítě. Čím víc jsem to chtěl, tím víc pila a kouřila. Nakonec jsem to nevydržel a když byla v devátém měsíci, znovu jsem ji opustil. Bylo toho na mě tolik, že jsem vedle ní nedokázal být.
Sebíkovo narození provázely značné komplikace. Měl problémy s dýcháním. Několik týdnů po narození si pobyl v nemocnici. Tehdy mi došlo, kdo za to může. Simona a její nezodpovědné chování v době těhotenství. Než jsem se rozhodl, že se zase vrátím, trval jsem na testech otcovství. Ty potvrdily, že jsem skutečně otcem. Vrátil jsem se tedy domů a chtěl se o syna postarat.
Simona slibovala, že se srovná a bude sekat latinu. Jenže dala slib, který nedokázala splnit. Postupně si vypěstovala závislost na alkoholu. Ta jí brala zdravý úsudek a hlavně schopnost postarat se o syna. Když mu byly tři roky a nastoupil do školky, stalo se něco, co mě přimělo konat. Učitelka mi řekla, že si Simona pro Sebíka přijela značně opilá.
Kluk byl svěřen do mé péče
Ledy se hnuly. Začal jsem bojovat za to, aby byl Sebík svěřen do mé péče. Byl to běh na dlouhou trať, protože Simona se nechtěla vzdát. Já jí nechtěl ublížit a vzít jí dítě. Já ho chtěl jen chránit. Když už pila tak moc, že na syna často zapomínala, dal jsem to celé k soudu. Pak mi byl svěřen do péče a mě se moc ulevilo.
Simona nastoupila na léčení. Jako matka má na našeho syna právo. Nechci jí ho brát, jen se musí nejdřív srovnat. Zatím Sebíka vychovávám sám. Je to sice složité pro nás oba, ale asi lepší než to, co zažíval předtím. Věřím, že jsem udělal správně a modlím se, aby Simona moje konání pochopila. Může se totiž taky stát, že mi to neodpustí.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.