Jednovaječná dvojčata Jana a Hana bývaly dříve k nerozeznání. S přibývajícím věkem ale začala Hana svůj vzhled vylepšovat pomocí plastické chirurgie. Jana si teď vedle ní připadá stará a nehezká.
Moje sestra Hanka (35) byla vždy víc zaměřená na to, jak vypadá. Začala se dříve líčit a dřela na své postavě. Jenomže pak si nechala vylepšit obličej a zvětšit poprsí. A já se teď vedle ní cítím jako její ošklivější verze.
Se sestrou jsme si byly podobné jako vejce vejci
Když jsme byly s Hankou malé, nosily jsme stejné oblečení a měly svoji vlastní tajnou řeč. Nikdo nemohl vstoupit do našeho dětského světa.
Bylo také zábavné hrát si občas na tu druhou. Jednou za mě šla Hanka na rande, protože jsem si to na poslední chvíli rozmyslela. Stávalo se, že jsme se občas ve škole vyměnily na zkoušení u tabule. Já měla raději matematiku a Hanka byla dobrá na češtinu.
Během dospívání jsme zatoužily trochu se od sebe odlišit, hlavně moje sestra. Jednoho dne se nechala ostříhat nakrátko a našim fíglům byl konec. Byla jsem kvůli tomu na Hanku trochu naštvaná, ale od té doby se každá vydala svojí vlastní cestou...
Každá máme naprosto jiný životní styl
Zatímco já jsem se brzy vdala a pořídila si děti, Hanka cestovala po světě a dosud se neusadila. Moje role maminky dvou chlapečků mě zaměstnává naplno, nemám čas tolik pečovat o svůj vzhled. Hanka naopak denně cvičí, drží přísné diety a má perfektní postavu.
Jednou přijela na návštěvu a nemohla jsem si nevšimnout nového poprsí, které se jí dralo ven z výstřihu. Můj manžel nevěděl, kam s očima. Postřehla jsem, jak se pak smutně podíval na moje malá prsa, ve sportovní mikině téměř neznatelná.
Nezůstalo to u silikonových výplní. Hanka se netajila tím, co všechno si nechala vylepšit v obličeji. Už jsme si nebyly tolik podobné. Mně totiž padají víčka a začínají se mi dělat rýhy kolem rtů, kdežto Hanka jen září se svým vytaženým obličejem.
Oslavu narozenin jsem probrečela
Na oslavě našich narozenin se sešla celá rodina. Během hromadného focení jsem se nedokázala uvolnit. Fotit se vedle svého dokonalejšího dvojčete mi připadalo ponižující. Nevydržela jsem a utekla do koupelny. Manžel za mnou přiběhl a našel mě uprostřed záchvatu pláče. Snažila jsem se mu mezi vzlyky popsat, jak se cítím.
„Jano, ty jsi mnohem krásnější. Počkej za pár let, vsadím se, že to Hanka přežene a bude spíš k smíchu,“ řekl něžně. „Kdyby ses ale viděl, jak na ni zíráš!“ nedala jsem se. „Zírám, protože nemůžu sám uvěřit, čeho všeho jsou ženské schopné,“ vysvětlil mi. A mně zbývá jen věřit mu. Nechci o sestru přijít kvůli vlastnímu nízkému sebevědomí. Prostě Hanku zkusím přijmout i s jejími vnadami. A sebe zase se svými nedokonalostmi.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.