Janča (21): Chtěla jsem, aby moje poprvé bylo romantické a něžné. Jenže jsem nalítla podvodníkovi

Když mi bylo šestnáct let, byla jsem mezi svými kamarádkami snad jediná panna. Nikdo nedokázal pochopit, že chci počkat na toho pravého.

Mohlo by Vás zajímat:

Romana (22): Jsem stále panna, ale přítel si myslí něco jiného

Nejraději sedím v parku a hodiny si čtu

Měla jsem jasnou představu, jak má můj kluk vypadat a jaký má být. Tím, že jsem sama romantička, chtěla jsem k sobě někoho podobného. Někoho, kdo se nebude stydět si večer zapálit svíčky, pustit zamilovanou písničku a rozjímat.

Najít ale takovou duši v dnešní hektické době byl nadlidský úkol. Troufám si říct, že moje citlivost ze mě vyzařovala. Oblékám se převážně do květinových šatů, na které nedám dopustit. V malém batůžku na zádech s sebou vždy nosím nějakou knihu. Ráda usednu někde v parku a hodiny si čtu, zatímco moje kamarádky se baví v hospodě.

Každá z nich už měla v posteli minimálně dva kluky. Kvůli tomu jsem začínala pochybovat, že se moje přání najít vysněného prince splní. Pak přišel den, kdy jsem dostala naději. Seděla jsem opět ve svém oblíbeném parku na dece a četla Shakespeara, když tu se ozvalo: „Copak čteš zajímavého? Williama? To je jeden z mých oblíbených spisovatelů. Dovol mi, abych se ti představil. Jmenuji se Dorian,“ pronesl a podal mi malou kopretinu.

Mohlo by Vás zajímat:

Filip (23): Kamarádi se mi smějí, že jsem pořád panic. Já mám ale se ženami jeden problém

Svěřila jsem se mu, že jsem stále panna

Rozbušilo se mi srdce a při pohledu do jeho očí jsem pochopila, že to je ON. Nabídla jsem mu místo na dece. Nenuceně jsme se začali bavit o literatuře. Zdálo se, že máme hodně společného. Byla jsem v sedmém nebi.

Zašli jsme k vodě, kde jsme si smočili nohy. Mohla jsem na něm oči nechat. Jeho gesta říkala, že je to snad ještě větší romantik než já. Tak dlouho jsem na někoho takového čekala, až jsem vlastně nevěděla, jak se k němu mám chovat. Odmítala jsem si na cokoliv hrát. Byla jsem konečně sama sebou.

Po nějakém čase jsem se mu svěřila, že jsem ještě panna. Jeho reakce mě odzbrojila. „Tak to máme další společnou věc,“ řekl a políbil mě. V tu dobu jsme spolu byli dva měsíce. Byla jsem natolik naivní, že jsem věřila, že ve svých pětadvaceti ještě nikoho neměl. Moje růžové brýle mi nedovolily, abych byla opatrnější.

Mohlo by Vás zajímat:

Bětka (18): Chtěla jsem dát příteli k Vánocům své panenství, ale rodiče budou doma

Vsadil se, že mě dostane do postele

Na konci třetího měsíce našeho vztahu jsem věděla, že už to chci. Jednou jsem mu na procházce řekla: „Už jsem připravená.“ A pohladila jsem ho po tváři. Pozval mě k sobě domů. Když jsem k němu dorazila, po bytě byly poházené okvětní lístky růží. Světlo nám dělaly svíčky, které byly snad úplně všude. Nalil mi víno a pustil hudbu.

Začal mě něžně líbat za krkem. Cítila jsem, jak jsem vzrušená. Položil mě na postel. Pak už to šlo rychle. Sundal si kalhoty a bez milosti mě odpanil. Zvedl se z postele se slovy: „A pak že to nedokážu. Prachy jsou moje.“ Nechápala jsem, která bije. „Jak to myslíš?“ zeptala jsem se. „Vyhrál jsem sázku. Tvoje kamarádky tvrdily, že tě nedostanu do postele. Teď se sbal a vypadni,“ vykázal mě nemilosrdně ze dveří.

S pláčem jsem si posbírala oblečení a utekla. Proklínám jak své kamarádky, tak jeho. Nachytala jsem se a teď trpím.

Mohlo by Vás zajímat:

Hana (30): Manžela trápí, že nebyl můj první. Prý mám podstoupit operaci, aby mě zbavil panenství

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.