Jarka (31): Nový přítel mě pořádně vytočil. Skončila jsem v nemocnici, ale on se neukázal ani jednou

Pracuji v jedné marketingové firmě a před třemi měsíci k nám nastoupil nový kolega Dominik (33). Byla jsem do něj hned od začátku zakoukaná. Strašně se mi líbil. Byl to prostě můj typ – černé vlasy, tmavé oči a hluboký hlas.

Mohlo by Vás zajímat:

Nora (27): Nový přítel mě zaskočil netradiční prosbou. Nechci o něj přijít, tak jsem na ni kývla

Z  nového vztahu jsem byla nadšená

Záhy se stalo to, co by mě ani ve snu nenapadlo. Dominik mě pozval na rande. Po pár dalších schůzkách jsme spolu začali chodit. V práci to nebyl problém. Firma je to velká a v podstatě se za celý den nepotkáme. A šéfům může být náš osobní život ukradený. 

Z našeho vztahu jsem byla nadšená. Chodili jsme spolu často ven, ale ne jen do restaurací, bral mě také za kulturou. Bylo vidět, že Dominikovi na mě záleží a nemá mě jenom na sex.  

Mohlo by Vás zajímat:

Jirka (24): Pozval jsem na rande svou oblíbenou baristku, během vteřiny mě odpálkovala

Musela jsem na operaci 

Moje nadšení vyprchalo před pár dny. Musela jsem na akutní operaci slepého střeva. Celý den mě bolelo břicho. Bylo to opravdu hrozné. Byla jsem na umření, proto jsem si večer zajela na pohotovost. A tam mi lékaři diagnostikovali zánět slepého střeva. Ještě ten večer jsem šla na operaci. Dala jsem to vědět i Dominikovi. Druhý den jsem mu psala, že ležím v nemocnici a nevím, kdy mě pustí domů. 

Čekala jsem, že se bude zajímat a zeptá se třeba, jestli by za mnou nemohl přijít. Ale jediné, co mi od něj přišlo, byla smska s přáním brzkého uzdravení. Nic víc. Z nemocnice mě nakonec pustili rychle. Dominik se tam neukázal ani jednou. 

Mohlo by Vás zajímat:

Matěj (31): Místo vášnivého večera jsme jeli na pohotovost. Nikdy mi nebylo trapněji

Jsem na něj naštvaná 

Docela mě to ranilo. Sice jsme spolu krátce, pouhý měsíc, ale v nemocnici by mě navštívit mohl. Zvlášť, když jsme už mluvili i o společné budoucnosti. Zdá se mi, jako by mu na mě nezáleželo.  

Jednou, až budeme staří a já třeba dostanu infarkt, tak taky nepřijde do nemocnice? Nevím, jestli předbíhám, ale zdá se mi to jako dost důležité. Protože jestli s tímto člověkem chci zůstat, ráda bych věděla, jestli se o něj mohu opřít i ve chvílích, kdy oporu nejvíc potřebuji. A to to dny strávené v nemocnici opravdu jsou. 

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Hana (33): Můj nový přítel má zřejmě nějaký problém. Fotografie na jeho nočním stolku mě vyděsila

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.