Jarka (55): Můj manžel se asi zbláznil, chce něco dokázat, než umře. Nedá se nic dělat, podpořím ho v tom

Můj manžel Ferdinand (58) se rozhodl, že než natáhne ráfy, uběhne půlmaraton. Zůstává mi nad tím rozum stát, protože sotva doběhne autobus. On totiž nabral dojmu, že za svůj život nedokázal nic velikého, a tak na stará kolena hodlá lámat rekordy.

Mohlo by Vás zajímat:

Edita (31): Chci otěhotnět. Manžel mi hned oznámil, že na mateřskou půjde on

Manžel chce uběhnout půlmaraton

Myslím si, že kdyby nějaký sportovní znalec věděl, o co se pokouší můj manžel, hned by mu to zatrhnul. Netrénovaný chlap s šedesátkou na krku se rozhodl, že do jara natrénuje na půlmaraton. Když mi to bez okolků oznamoval, tak jsem se smála. „Tak to jsi mě náramně pobavil. Ty a půlmaraton?" zajíkala jsem se smíchem.

„Jen se směj. Budeš ještě zírat, co ve mně je," nenechal se odradit. O několik týdnů později jsem zjistila, že ten pošuk vážně chodí každé ráno běhat. No, běhat... Stanovil si, že za začátku bude mít jeho trasa maximálně pět kilometrů. A ještě k tomu půlku půjde svižnou chůzi a chvíli poběží. Později jsem se dozvěděla, že se tomu říká indiánský běh.

Po měsíci jeho usilovného trénování jsem si do něj rýpla. „Ferdo, ty to myslíš vážně?" zajímalo mě. „Nejen to. Pokud to uběhnu, na přes rok si dám maraton," chvástal se. „Nemáš pocit, že už jsi na takové kraviny starý? Co tvoje kolena a srdce?" nechtěla jsem se nechat odbýt. „Jsem sice v pokročilém věku, ale zvládám to. Musím to zvládnout," odpověděl lehce sklesle.

Mohlo by Vás zajímat:

Jana (63): Na stará kolena jsem se zamilovala do skvělého muže. Naše štěstí ovšem nemělo dlouhého trvání

Manžel má pocit, že v životě nic nedokázal

„Proč musíš? Někdo ti to snad přikázal?" snažila jsem to pochopit. „Kvůli sobě. Vždyť já jsem za svůj život nic nedokázal. Tak se to teď snažím napravit. A doufám, že mě v tom podpoříš," naléhal. „Jak to, že jsi nic nedokázal? Co to povídáš?" oponovala jsem mu. „Máš dospělého syna, dům a milující manželku," snažila jsem se ho podpořit.

„To nestačí. Chlapi v hospodě do mě rýpali a já si díky nim uvědomil, že jsem nula. A vůbec, nech mě být, musím jít běhat," dodal a z rozhovoru doslova utekl. Musím říct, že mě to trochu trápí. Nemám zdání, proč má Ferda pocit, že nic nedokázal. Už jenom to, že živil rodinu a vedle práce také studoval. To jsou veliké věci. Pro mě určitě.

Jemu to ale nestačí, a tak se každý den mučí a běhá. Je pravdou, že už za dva měsíce vidím změny. Určitě něco shodil, je méně ospalý a je s ním větší sranda. Přesto si nadále myslím, že uběhnout v jeho věku přes 21 kilometrů je nad jeho síly.

Mohlo by Vás zajímat:

Julie (29): Chtěla jsem příteli dokázat, že jsme si rovni. Dostalo mě to do šílené situace

I když si myslím své, snažím se manžela podpořit

On si ale umanul, že to dá. I kdyby trakaře padaly. Jemu to říct nemohu, vám ano, já totiž nevěřím, že to zvládne. Prostě není ten typ. Ale aby měl podporu, rozhodla jsem se, že za ním budu stát. Občas jdu běhat s ním a musím říct, že jsem mile překvapena tím, jaké benefity to přináší.

Má to ale stinné stránky. Bolí mě kolena a pořád se zadýchávám. Jenže když vidím, jak je manžel nadšený, že jdu občas s ním, nemůžu ho v tom nechat. Na olympiádu to asi nebude, ale pokud u toho zůstanu, možná si nakonec to startovní číslo také pořídím. Pořád tvrdím, že je to blbý nápad, ale je pravdou, že kdo nic nezkusí, tak nic nezažije. Tak mu na jaře držte palce! Myslím, že to bude potřebovat.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Jiřina (65): Manžel se na prahu sedmdesátky zbláznil a odkráčel za mladou sukní

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.