Jaroslav si myslel, že potkal výjimečnou ženu. S Julií si opravdu moc rozuměl, jenže mají rozdílný názor na chov mazlíčků. Jedenáct koček v bytě Jaroslav asi nedá...
Julie (32) se jevila jako bezva ženská, se kterou jsem se mohl bavit o čemkoliv. Navíc byla vážně pěkná a já se do ní začínal zamilovávat. Pak mě pozvala k sobě domů a v předsíni se ke mně nahnal chumel koček.
Seznámil jsem se s vtipnou holku
Na seznamce se příliš často nevyskytuji, ale pro jistotu si sem tam s nějakou ženou napíšu, abych nepřišel o výjimečný poklad. Člověk nikdy neví. Nechtěl jsem to zakřiknout, ale tajně jsem děkoval nebesům, že mi ten zvyk zůstal. Jednou jsem si začal psát s Julií, která byla neuvěřitelně vtipná a nad věcí. A na fotkách vypadala jako pořádná kočka. To jsem ještě netušil, že je to kočkomilka.
Vyšli jsme si párkrát ven a já v tom byl až po uši. Nepřeháním. Ještě s žádnou ženou jsem se necítil tak brzy po seznámení bezprostředně a uvolněně. Mohli jsme se bavit o čemkoliv. Nikam jsme nespěchali, už tak byla pro nás vzácnost, že se chceme vídat dál.
S intimnostmi jsme si dali načas, ale jednou Julie konečně přespala u mě doma. Jestli jsem byl předtím „zakoukaný“, tak po té noci už mi srdce tlouklo jen pro Julii. Koupil jsem jí kytici, napsal báseň a nemohl na ni přestat myslet. Takhle bláznivě jsem se choval naposledy někdy na střední škole. Všem přátelům jsem řekl, že je brzy seznámím se svou vyvolenou. Měl jsem se ale raději držet trochu zpátky...
Má jedenáct otravných koček
Než mě Julie pozvala k sobě domů, ujistila se, že nemám alergii na kočky. Alergii nemám, ale zvířata v bytě nemusím. Srdce jsem však měl otevřené jak pro Julii, tak pro její mazlíčky. V předsíni jsem ale zjistil, že je těch koček poměrně dost. Všude kolem mě se seběhly zvědavé kočičí hlavičky všech barev a velikostí.
„Já vím, je jich jedenáct. Normálně jich mám sedm, ale občas si beru nějakou kočku do dočasky,“ ujišťovala mě Julie. V hlavě mi zněly ty neuvěřitelné číslice a ani jsem se neptal, co přesně znamená ona dočaska. Chtěl jsem jen utéct někam pryč od všech těch chlupů, což se mi rozhodně nedařilo.
V ložnici jsme sice měli soukromí, chlupy ale byly i na posteli. Julie evidentně se svými kočkami spí. A já se vyděsil, že jsem potkal bláznivou kočičí lady. Tak proto je ta úchvatná holka sama! Je totiž pěkný poděs! Musel jsem jí přiznat, že tolik koček je na mě opravdu moc. Celou noc jsem se nevyspal, na dveře ložnice drápaly ty malé umňoukané bestie.
Možná bych to s ní měl zkusit
Potřeboval jsem si to všechno rozmyslet a tak jsem se s Julií dva týdny neviděl. Urazila se a neodpovídá mi na zprávy. Když kamarád slyšel o počtu koček, jen mě soustrastně poplácal po rameni. A řekl, že mě chápe. Moje švagrová mi naopak vynadala. Milovnice koček prý určitě bude mít velké srdce a já se teď chovám jako klasický sobec.
Zřejmě budu muset pro lásku skousnout svůj odpor k chlupatým mazlíčkům. Třeba je to nějaká karma za to, že jsem v dětství tajně vypustil ségře do zarostlé zahrady morče. Ptám se sám sebe, jestli mi byt plný chlupů a kočičích záchodků má zabránit v lásce...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.