Jarka je v šoku z toho, co provedl její manžel. Ten dal bezmyšlenkovitě výpověď. Tvrdí, že je přepracovaný a musí odpočívat. Celé dny jenom leží doma a nic nedělá. Jarce ovšem začíná docházet trpělivost.
Nepřestávám se divit tomu, co provedl můj manžel Fanda (50). Jednoho dne jsem přišla domů z práce a našla ho na gauči. Když mi řekl, proč je doma, málem mě trefil šlak. Usoudil, že už ho nebaví pracovat, a tak si bude užívat. Co bude dál, neřeší.
Manžel se cítil přepracovaný, a tak dal výpověď
Já pracuji už řadu let ve velkém korporátu. Jsem tam spokojená. Možná je to přežitek, ale vím, že tam vydržím až do důchodu. Když to vezmu kolem a kolem, nic mi tam nechybí. Práce mě naplňuje, mám kolem sebe super lidi. Na peníze si vůbec nestěžuji. Vždycky by mohlo být líp, ale jsem realista.
Fanda pracoval celý život jako skladník. Postupně se vyšplhal až na post vedoucího skladu. Byly doby, kdy ho to bavilo a tvrdil, že by neměnil. Teď ale udělal něco naprosto nepochopitelného. Když jsem se vrátila z práce, už byl doma, což je nezvyk. Většinou chodí dvě hodiny po mně. ,,Co tu děláš tak brzy?“ divila jsem se.
,,Zvykej si. Teď budu doma častěji,“ odvětil jen a potutelně se usmíval. ,,Jak to? Tebe vyhodili?“ plácla jsem první věc, která mě napadla. ,,Ne. Odešel jsem sám. Usoudil jsem, že už jsem pracoval dost. Teď je na čase si odpočinout a něco zažít,“ sdělil mi jen tak. ,,Prosím? Ty ses snad zbláznil? Koukej tam zavolat a vezmi to zpátky,“ uhodila jsem na něj.
Rozárka (34): Táta se chtěl po rozvodu nastěhovat k nám. Musela jsem zasáhnout
Manželovo nicnedělání mě ničí
,,Ani mě nehne. Pracuji od devatenácti let a už nemůžu,“ litoval se. ,,Jak nemůžeš? Přeskočilo ti? Do důchodu máš ještě pěknou řadu let. Okamžitě tam zavolej a výpověď stáhni,“ stála jsem si za svým. ,,Nikdy. Chci být prostě nějaký čas doma, věnovat se svým koníčkům,“ stoupl si na zadní. ,,A co účty? Kdo je bude platit? Já sama?“ rozčilovala jsem se.
,,Bereš dost na to, abys to utáhla. Navíc máme i nějaké úspory, tak nešil,“ pokračoval. ,,Úspory máme na nečekané výdaje, ne na tvoje lenošení,“ nenechala jsem se umlčet. ,,Prostě do práce teď nějaký ten pátek nepůjdu. A ani ty s tím nic neuděláš,“ řekl rezolutně a bouchl do stolu. Hučela jsem do něj několik dalších dní, ale marně.
Fanda je přesvědčený, že se rozhodl správně. Začal vyspávat do desíti a doma nehne prstem, celý den se válí. Když už někam jde, tak maximálně do hospody nebo na ryby. Ode mě očekává, že vše obstarám tak, jak byl zvyklý. To jsem ale nehodlala dopustit. ,,Když už jsi doma, tak bys mohl přiložit ruku k dílu, ne?“ žádala jsem ho.
Pokud se nevrátí do práce, vyhodím ho
,,Platím teď vše sama, tak začni něco dělat,“ vyzvala jsem ho. Fanda si ale sedí na vedení. Považuje se za sedřeného a upracovaného člověka, po kterém se nesmí nic chtít. Během půl roku, co je doma, se z něj stal někdo úplně jiný. Povaleč, který si neváží ničeho z toho, co dělám. Nechápu, kde bere tu nezodpovědnost.
Kdybych se chovala stejně jako on, jsou z nás během chvíle bezdomovci. Také si umím představit, že nic nedělám. Jenže takhle to nefunguje. Teď chodí alespoň na brigády, aby měl na placení pojistného, které jsem za něj odmítla hradit. Hlásit se na úřad práce mu totiž přišlo potupné. Doufám, že ho to doma přestane brzy bavit a sám vyhledá nové pracovní příležitosti. Pokud ne, vyhodím ho.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.