Jitka se nechala přemluvit k tomu, aby se seznámila s bývalou ženou svého přítele. Nebylo to příjemné setkání. Bývalka ji podrobila detailnímu výslechu a na závěr si vyžádala Jitčino telefonní číslo. Od té chvíle jí nedala pokoj.
Když jsme se s Petrem (39) seznámili, hned mi sdělil, že je rozvedený a má malé dítě. Neviděla jsem v tom problém. Dneska je rozvedený kdekdo.
Bývalka mého přítele je stíhačka
Petr má s bývalou ženou Gábinou nastavenou střídavou péči. Pepa (5) je hodný kluk, který je z rozvodu špatný. Nedokáže pochopit, jak je možné, že se jeho rodiče přestali mít rádi. Těžko se to dítěti vysvětluje. Mě vzal docela v pohodě. Říká mi teto Jíťo, což mi přijde roztomilé. Určitě nemám v plánu mu dělat mámu.
Ta je vždy jen jedna. Co se Gábiny týče, Petr mi vyprávěl, jaká byla. Vždy musela mít přehled o tom, kde Petr je, s kým tam je a proč tam je. Právě proto jim vztah nevyšel. Nedala mu patřičnou svobodu, kterou potřeboval. Volala mu i několikrát denně, a to jen proto, aby ho zkontrolovala. Jemu to po čase začalo vadit.
Když jsme se dali my dva dohromady, přišel mi takový ustrašený. Sám se mi hlásil z míst, kde se nachází. Hned jsem tedy mezi námi udělala jasno: ,,Nemusíš se mi hlásit. Nejsi malé dítě. Dej vždycky jenom vědět, kdy přijdeš, ať nemám strach.“ Po čase toho nechal a choval se jako dospělý. Jednou za čtrnáct dní byl u nás Pepa. I on musel matce volat co hodinu, aby jí řekl, co právě dělá.
Chtěla mě osobně poznat
Byly ale chvíle, kdy se to nehodilo nebo jsme na to zapomněli. To už Gábina volávala jako smyslu zbavená. Petrovi vynadala do hlupáků a malého Pepu seřvala na dvě doby za to, že se tři hodiny neozval. Vždycky, když byl ty dva týdny u nás, byla to muka. Bývalka nás pořád otravovala. Při jednom hlasitém hovoru jsem zaslechla, jak se ptá na mě.
,,Petře, chci poznat ženu, se kterou žiješ. Stará se o moje dítě, takže musím mít představu, kdo to je,“ znělo z telefonu. Petr se z toho snažil vykroutit, ale moc šancí mu nedala. Prosil mě na kolenou, abych to pro něj a Pepu udělala. ,,Třeba dá pak pokoj, když uvidí, že jsi v pohodě,“ chlácholil mě. Asi chápete moje nadšení. Vážně jsem netoužila po tom ji poznat.
Oddalovala jsem to, jak jen to šlo. Ona ale o to víc tlačila. Nakonec jsem se nechala ukecat a její pozvání přijala. Byla jsem z toho patřičně nervózní, protože jsem tušila, že to nebude příjemné setkání. Čekala jsem salvu otázek, na které budu muset odpovídat. Měla krásný dům, kde kdysi všichni žili. Všude fotografie. Jak ze svatby, tak ty vyloženě rodinné.
Neustále mě bombarduje telefonáty a zprávami
Ke mně byla odměřená a chladná. Vyptávala se mě, kde pracuji, kdo je moje rodina. Přišla jsem si jako u výslechu na policejní stanici. Pak přišel výčet toho, jak se mám starat o jejího syna. Než jsme se rozloučily, požádala mě, abych jí na sebe dala telefon, kdyby něco. Nešlo z toho vybruslit a já jí číslo nadiktovala.
Už za dva dny jsem toho litovala. Když se nemohla dovolat Petrovi, aby mluvila s Pepou, prozváněla mě. Klidně i desetkrát po sobě, než jsem hovor přijala. Dodnes mi denně píše nespočet zpráv a chce hlásit, co dělá její Pepíček. Vtipné je, že Petra z toho vynechala a bombarduje jen mě. Skoro si říkám, jestli nemám vzít nohy na ramena.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.