Jitka měla dlouhodobé problémy v manželství, proto ji téměř nepřekvapilo, když jí na dveře zaklepala manželova milenka. Jitka jí ovšem chtěla ušetřit trápení a varovala ji před jeho chováním. Jak to nakonec dopadlo?
Jarda byl velmi nevyzpytatelný člověk. Před přáteli a rodinou se choval vždy slušně, až dokonale, řekla bych, ale jak jsme byli sami, nepoznávala jsem ho.
Neviděla jsem to
Byla jsem z jeho chování zmatená, protože když jsme se hádali a on mě častoval urážkami, druhý den přišel a dělal velkolepá gesta před dětmi a zahrnoval mě láskou. Skákala jsem mu na to dlouho, byla jsem opravdu hloupá a snažila jsem se alespoň kvůli dětem držet rodinu pohromadě.
Manipuloval se mnou
Do jisté míry jsem věřila tomu, že za velkou část našich problémů mohu já, a když se Jarda přišel po hádce udobřovat, nemohla jsem ho odmítnout, abych nebyla za špatnou. Celé mi to došlo až později, kdy jsem si začala uvědomovat, jaký je manipulátor. Na jeho urážky jsem přestala reagovat, vydírání a výčitky jsem si nebrala k srdci a jeho to neskutečně rozčilovalo.
Dospěla jsem do fáze, kdy mi bylo jedno, co říká. Četla jsem si psychologické a duchovní knihy a hledala jsem cestu zpátky k sobě. Když u nás jednoho dne zaklepala cizí žena, něco mi v duchu říkalo, že to bude Jardova milenka. Během vteřiny mi moji domněnku potvrdila.
Nebyla extra nepříjemná, přišla mi oznámit, že se s Jardou milují a já jim nesmím bránit ve štěstí. Já jsem se ale celou dobu při jejím monologu usmívala a namítla jsem, že ho opravdu doma nedržím.
Cítila jsem jako povinnost jí to říct
Jediné, co mě svrbělo na jazyku, bylo malé varování. „Až vám bude tvrdit, že je všechno vaše vina, utečte,“ řekla jsem. „To měl s vámi, se mnou žádný problém nemá,“ odsekla mi stroze. Neodpustila jsem si ještě jednu věc: „Ano, na začátku jsme také žádný problém neměli. Pak už se choval hezky, jen když okolo nás byli lidi.“
Jarda se odstěhoval, rozvedli jsme se velice rychle a světe div se, ani ne po roce u mě klepala tatáž žena. Ovšem tentokrát místo povýšeného obličeje měla oči plné slz, div se mi tam nezhroutila. Plakala, že jsem měla pravdu, že se k ní Jarda chová hrozně a strašně se změnil. „Před mojí mámou je samé zlatíčko, a jakmile odejde, stane se z něj hulvát,“ vysvětlovala mi.
Bylo zbytečné poznamenat, že jsem ji varovala, zažila si to na vlastní kůži a mně jí bylo líto. Nakonec jsem ji pozvala na čaj a představte si, od té doby jsme úžasné kamarádky.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Pokud máte i vy zkušenost, která vás zasáhla, a chtěli byste se s ní svěřit, napište na redakce@lifee.cz.