Josefína (63): Chtěla jsem dát vnukovi šanci na lepší život. Bohužel mě strašlivě zklamal

Můj příběh je vlastně jedna velká tragédie. S manželem Béďou, který už dnes nežije, jsme přivedli na svět dceru Kláru. Že je to problémové dítě, se ukázalo velmi záhy. Stačilo, aby v pubertě narazila na špatnou partu a už se vezla.

Mohlo by Vás zajímat:

Božena (67): Zeť mě okrádá a tvrdí, že si vymýšlím. Bojím se to říct dceři, má teď jiné starosti

Vnuka jsem dostala do péče

V sedmnácti nám utíkala z domova. To, že bere drogy, nám řekla jednoho dne policie, která ji přivedla v noci domů. Kradla v obchodech, vysedávala po hospodách. Škola a povinnosti jí nic neříkaly. Béďa se ji snažil srovnat do latě, ale i on byl na ni krátký. Bylo otázkou času, kdy ta holka skončí ve vězení.

Stalo se ale něco ještě horšího - v celé tě šlamastyce otěhotněla. Byly s tím obrovské problémy. Sociální úřad jí chtěl dítě po porodu odebrat. V té době na tom nebyl Bedřich dobře. Zlobilo ho srdce a to, co se dělo kolem dcery, mu moc nepřidávalo. Po dvou srdečních příhodách náhle zemřel. Zůstala jsem na Kláru sama a bojovala s úřady o svěření vnuka do péče.

To se mi nakonec podařilo. Chtěla jsem mu nabídnout zázemí. Nepřicházelo v úvahu, aby pykal za chyby své matky. Lukáš měl ze začátku zdravotní problémy. Bylo to způsobené právě tím, že jeho matka byla narkomanka. Nakonec vše dobře dopadlo a vyrostl z něj divoký, ale hodný klučík. Po manželově smrti jsem byla ráda, že nejsem sama. Svůj život jsem zasvětila právě vnukovi.

Mohlo by Vás zajímat:

Tomáš (26): Moje sestra okrádá babičku. Našim to nevadí, stejně prý brzy zemře

Stával se z něj zloděj

Prvních několik let jsme to skvěle zvládali. Zdálo se, že kráčíme správným směrem. Lukáš sice nepatřil k premiantům, ale školu dodělal. Nutila jsem ho, aby si hned našel práci. Šel do jedné fabriky, kde mu ale manuální dřina nevoněla. Pořád si stěžoval, že je toho hodně za málo peněz. On chtěl víc. V té době jsem si sem tam všimla, že mi chybějí peníze v peněžence.

Stále jsem to obhajovala tím, že jsem je měla špatně spočítané. Nenapadlo mě, že by mě Lukáš okrádal. Až když jsem se po týdnu vrátila z lázní a měla vykradenou půlku bytu. Lukáš tvrdil, že nebyl týden doma, takže o ničem neví. Musela jsem to nahlásit na policii. On se choval tak, jako že se mnou sdílí vztek na zloděje, kteří nás vybrali.

Horko těžko jsem dávala věci do kupy. To už Lukáš dávno nepracoval a jen kradl v obchodech, stejně jako jeho matka. Někdy obíral dokonce i staré lidí na ulici. To jsem se dozvěděla až zpětně. Jediný rozdíl mezi ním a Klárou byl v tom, že on nebral drogy. Milionkrát jsem ho prosila, aby toho nechal. Nedal si říct. Jednoho dne s nějakým kumpánem vykradl luxusní dům.

Mohlo by Vás zajímat:

Jaromír (69): Celý život jsem si hřál na prsou hady. Synové mě na stáří odložili

Je ve vězení a já na něj čekám

Majitel byl bohužel doma, což nevěděli. Během vyšetřování se ukázalo, že vnuk toho má na svědomí víc než dost. Minimálně tolik, aby šel do vězení. I mě čekal dalších výslech na policejní stanici. Neumíte si představit, jak nepříjemné bylo vypovídat o tom, že mě vnuk roky okrádal. Až tam mi došlo, co se vlastně děje.

Chtěla jsem mu dát šanci na lepší život, ale nevyšlo to. Doufala jsem, že nebude jako moje dcera, která je dnes bůh ví kde. Vnuk skončil ve výkonu trestu a já doufám, že dostane rozum. Stále jsem jeho babička, která na něj bude čekat s otevřenou náručí. Vždyť já už nikoho jiného nemám.

Mohlo by Vás zajímat:

Otakar (46): Podezřívali jsme naše děti, že nám kradou peníze. Skutečného zloděje odhalila kamera

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.