Juliana si odmítá připustit, že má v bytě duchy. Jak jinak si lze ale vysvětlit noční rozhovory lidí, kteří v bytě prokazatelně nejsou? Otevírající se vchodové dveře? Kamarádka jí poradila, aby nechala byt vysvětit. I když Juliana na takové věci nevěří, jinou možnost asi nemá.
Když jsem si kupovala nový byt, netušila jsem, co mě v něm čeká. Co jsem se nastěhovala, pořádně jsem se nevyspala. Bytem se linou rozhovory lidí, kteří tam ale prokazatelně nejsou. Někdy dokonce i dupou, přičemž přistihnout se nedají. Jsem z toho zoufalá, tak moc si přeji se vyspat!
V novém bytě slyším hlasy
Byt jsem hledala hodně dlouho. Vzhledem ke svým finančním možnostem jsem si moc vybírat nemohla. Nakonec jsem koupila půdní byt, který se mi vcelku zamlouval a mohla jsem si ho i dovolit. Nutno podotknout, že jsem na sebe byla pyšná. Konečně ve svém! Úvěr sice spolyká většinu mé výplaty, ale o tom můj příběh nebude.
Chci vám povyprávět o záhadách, které se v bytě dějí. Věděla jsem, že bude asi chvíli trvat, než si na nové bydlení zvyknu. Prvních několik nocí jsem nemohla pořádně zabrat. Sotva jsem začala usínat, zaslechla jsem nějaké hlasy. Jednalo se o rozhovor několika lidí. Hovořili šeptem a já nemohla rozeznat, o čem si povídají.
Jen jsem vystrašeně seděla na posteli a bála se jít podívat, odkud to vychází. Když se to však opakovalo každou noc, sebrala jsem odvahu. Prošla jsem celý byt, ale zdroj hlasů nevypátrala. Dívala jsem se i na ulici, jestli se třeba hlouček lidí nebaví před naším domem. Nikde ani noha, ale hlasy pořád štěbetaly.
Možná jde o duše vojáků
Nejděsivější je asi fakt, že vždycky v 1.15 slyším, jak se otvírají dveře mého bytu. Vydávají specifický zvuk, takže vím, že jsou to ony. Ovšem když se k nim jdu podívat, jsou zavřené. Cestou do postele pak slyším, jak se zase otevírají. Chtěla jsem sama sobě namluvit, že se mi to celé jen zdá a že třeba potřebuji čas, abych si na byt zvykla.
Z omylu mě ale vyvedla kamarádka Linda, která u mě přenocovala. I ona totiž v mém bytě slyší hlasy. Tvrdí, že to jsou muži, kteří domlouvají nějakou akci. Společně jsme začaly pátrat po informacích o domě. Když jsme našly, že byl za války z velké části vybombardován, nepřišlo mi na tom nic divného.
Linda však vymyslela teorii, že se v domě ukrývali vojáci. Myslí si, že hlasy, které slyšíme, jsou právě jejich. Přiznám se, že se mi tomu ze začátku nechtělo věřit. To už mi přišla věrohodnější varianta, že nám oběma hrabe a máme slyšiny. Jenže jak se zdá, kamarádka měla pravdu.
Oslovím kněze, aby mi byt vysvětil
A já musím najít způsob, jak se jich zbavit. Déle než tři měsíce jsem pořádně nespala. Ty noční rozhovory mě děsí. Nemám možnost se někam odstěhovat, protože všechny peníze jsem vydala za tenhle byt. Na kamarádčino doporučení mám oslovit kněze, který mi byt vysvětí a duše zesnulých odvede.
Mně to přijde celé ujeté, protože na takové věci nevěřím. Nicméně pokud se chci ještě někdy vyspat, budu muset dát na její radu. Když to ale nepomůže, budu se s tím muset naučit žít. Jak se asi zvyká na to, že máte byt plný duchů?
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.