Julie s Mirkem mají typickou italskou domácnost. Jsou schopní se do krve pohádat a vzápětí si padnout do náruče. Jednou na chatě vzbudili svou hádkou tchyni. Mirek na ni byl hrubý, což vyústilo v to, že nechce vidět ani je, ani svého vnuka.
Když jsem potkala Míru, byla to velká láska. Velmi brzy se nám narodil syn Artur. Když se nad tím zamyslím, možná jsme nikdy neměli harmonický vztah. Uměli jsme se pohádat, řvát na sebe i házet věcmi. Ale nakonec jsme si vždy skočili do náručí nebo se usmířili divokým sexem.
Nedělalo nám problém pohádat se na veřejnosti
Jsem otevřený člověk a nedělá mi problém se pohádat před ostatními. Zní to otřesně, vím, ale zkrátka to tak mám. Neskrývám, když jsem zrovna rozčílená. Ani to, že Míra udělá něco, co se mi nelibí. Jsme zvyklí se pohádat až do krve a večer už o tom nevědět. To však nechápe naše okolí. "A takhle se k sobě chováte normálně?" zeptala se nedávno moje mamka. "Pohádáme se a je klid, mami," odvětila jsem. "Ale vzájemná úcta, slušnost a pokora. Ta vám skutečně chybí," poznamenala suše.
Já to vnímala jinak. Nebyl pro mě problém, že se hádáme na veřejnosti. Byla to součást našeho vztahu. Nedávno však došlo k něčemu, na co skutečně pyšná nejsem.
Tchyně nám nedokáže odpustit hádku na chatě
Mé rozbouřené hormony před menstruací vykonaly své. Pohádali jsme se tolik, že létaly talíře. Byli jsme zrovna i s rodinou na chatě. Ani nevím, proč jsme se začali hádat. Křičeli jsme na sebe uprostřed noci, až se vzbudila tchyně.
"Můžete mi říct, co to tady předvádíte? Chováte se jako idioti!" začala na nás ječet. A Mirek, jak byl v ráži, se začal hádat i s ní. "Tobě do toho nic není, seber se a jdi spát!" spustil na ni. Zalapala jsem po dechu, věděla jsem, že tohle je zlé. S Mirkovou větou tchyně zkoprněla a jen pronesla: "Tak vy jste u mě oba skončili. Je to tvoje vina, jak se chová a co se z něj stalo," otočila se ke mně.
Ač bychom se s Mirkem za běžných okolností ráno usmířili, tentokrát jsme se rozhodli ještě před snídaní odjet domů. Ani jeden z nás tchyni čelit nechtěl. Jenže od té doby nás nechce vidět a máme zákaz k ní jezdit. Nezajímá se ani o vnuka. "Dokud se budete chovat tak, že se za vás stydím, nejste tu vítaní," napsala nám ve zprávě. Já myslím, že by se neměla míchat do našeho vztahu. Artur se ale na babičku často ptá a kvůli němu nás to mrzí.
Další příběhy ze života ➔
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.