Kamila (29): Matka se se mnou po smrti pokouší spojit. Doufám, že v sobě najdu sílu jí odpustit

Po tom, co moje matka zemřela, zůstaly mi šrámy na duši. Poslední roky jsme spolu kvůli jejímu pití nevycházely moc dobře. V bytě, který jsem zdědila, jsem žít nedokázala. Pronajala jsem ho proto kamarádce Věrce. Ta zde narazila na něco nečekaného.

Mohlo by Vás zajímat:

Zdena (60): Synové mi nevěřili, že v noci nezpívám já. Vypadá to, že máme v bytě ducha

Matka začala po rozvodu pít ve velkém

Naši se před sedmi lety rozvedli. Impulz přišel ze strany mého otce. Už měl dost toho věčného vyčítání a nadávek, kterými ho matka zásobovala. Když už jeho pohár trpělivosti přetekl, podal žádost o rozvod. Zatímco on se pokusil začít znovu, matka spadla na samé dno. Najednou bylo mnohem víc vidět, že bez táty nic neznamená.

Místo toho, aby se zvedla a začala se sebou něco dělat, zaháněla splín alkoholem. A to ve velkém. Nejhorší bylo, že když se opila, volala mi. V jednom kuse si na něco stěžovala. První měsíce jsem se jí snažila naslouchat a následně pomoci. Až později jsem pochopila, že ona pomoc nechce. Vyhovovalo jí, že kolem sebe kope a ubližuje mi.

Dalo se čekat, že i my dvě se začneme hádat. Já si stále opakovala, že je to moje matka, a snažila se podle toho chovat. Jenže když mě začala psychicky terorizovat, musela jsem se bránit. Jak jejím opileckým návštěvám u mě v práci, tak citovému vydírání, že si něco udělá. Trpěla jsem čtyři roky v kuse.

Mohlo by Vás zajímat:

Izabela (27): Duch oběšené ženy mi v bytě přemisťuje věci, ale já se vyštvat nenechám

Matka se udusila vlastními zvratky

Jednoho dne přišla ta drsná zpráva. Matka se ve svém byte udusila vlastními zvratky. Trvalo mi, než jsem to zpracovala. Byla jsem plná vzteku kvůli tomu, jak se poslední roky chovala. Současně s tím jsem cítila smutek a část viny. Musela jsem ale žít dál. Nejhorší bylo vyřešit matčinu pozůstalost.

Byt, který po matce zůstal, jsem pronajala kamarádce. Já v něm bydlet nemohla. Důvody jsou myslím víc než jasné. Když mi Věrka po čase volala a ptala se, co se v bytě vlastně stalo, bez okolků jsem jí to vyprávěla. Současně mě zajímalo, proč se na to ptá. S odpovědí byla opatrná. ,,Mám někdy pocit, že tu slyším ženský nářek,“ zmínila se.

,,A co přesně slyšíš?“ zajímalo mě. ,,Někdo prosí o odpuštění,“ pronesla. Polilo mě horko, protože mě samozřejmě hned napadlo, že to volá moje matka. Neměla jsem sílu, abych se tomu věnovala. Věrce jsem řekla, že pokud chce byt opustit, ať to udělá. Našla bych si jiného podnájemníka. Ona však chtěla zůstat.

Mohlo by Vás zajímat:

Zoja (28): Dceřina postýlka se v noci začala sama hýbat, to přišla na návštěvu zesnulá babička

Nastěhovala jsem se do matčina bytu, abychom našly smíření

Uplynul rok a Věrka mi narovinu řekla, že se musím do bytu nastěhovat. ,,Musíš to s matkou jednou pro vždy vyřešit. Ona tam pořád je a volá tě,“ udeřila na mě jednou. ,,Vídám její stín. Každý den prosí víc a víc,“ tlačila na mě. ,,Už je čas, abys jí odpustila,“ prosila mě. V jednu chvíli mi to přišlo absurdní. Proč mě matka neprosila, když žila?

Nicméně na kamarádčino naléhání jsem se do bytu nastěhovala. Hned třetí noc jsem pocítila matčinu přítomnost. Její energii i touhu po odpuštění. Bohužel mi to nejde učinit mávnutím proutku, protože mi hodně ublížila. Teď už nemáme kam spěchat. Každý den jsme si blíž a blíž. Věřím, že přijde den, kdy v sobě najdu sílu, abych odpustila jí i sobě. Zatím bydlíme spolu a já si užívám její pokoru.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Daniela (23): Když jsem u babičky v okně viděla neznámou postavu, hned jsem věděla, že to je zesnulý děda

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.