Kamila si našla nového partnera, který má také syna z předchozího manželství. I když se ze začátku zdálo, že si kluci budou rozumět, není tomu tak. Kamilin syn je utiskován a ona byla několikrát svědkem ošklivé scény. Její partner s tím ale nechce nic udělat.
Když už by člověk mohl být po dlouhé době šťastný, zase se objeví něco, co jeho štěstí pošlape. Jde o syna mého nového přítele Adama (40). Osmiletý Albert totiž ubližuje mému synovi Vojtíškovi (7). A Adam s tím nic nedělá.
Znovu jsem nalezla štěstí
Od mého rozvodu uplynulo pět let. Uzavřela jsem jednu životní kapitolu a odešla od násilnického manipulátora. Tomáš nebyl dobrý manžel ani otec. Doteď o našeho syna Vojtu nejeví příliš veliký zájem. Posílá alimenty a tím jeho otcovská péče končí.
Když jsem se před dvěma lety dala dohromady s Adamem, cítila jsem, že bych mohla být zase šťastná. Je také rozvedený a má v péči syna Alberta, který měl být kamarádem pro mého Vojtu. Ze začátku to tak i vypadalo. Když jsme někam vyrazili, ti dva spolu lítali a zdálo se, že si budou rozumět.
S Adamem jsme nechtěli na nic spěchat, a tak jsme rok a půl bydleli odděleně. Většinou jsme strávili víkend ve čtyřech, v týdnu jsme se vrátili do svých bytů. Musím říct, že to náramně fungovalo a já se cítila spokojená. Vojta si Adama zamiloval a nebál se mu říkat tati. Byla jsem nesmírně šťastná, protože on tátu potřeboval.
Ubližuje mému synovi
Před půlrokem jsme se rozhodli sestěhovat. Stala se z nás slepená rodina. Kluci šli do společného pokoje a já se těšila novým začátkům. Zhruba po dvou měsících ale začaly první problémy. Vojta si u mě občas postěžoval, že mu Bert ubližuje. „Ráno mě štípe nebo do mě v posteli schválně kope," tvrdil.
Myslela jsem si, že jde jen o klučičí pošťuchování a syna uklidňovala, že je to hra. Pak jsem ale byla sama svědkem jedné ošklivé scény. Kluci seděli na koberci a hráli si s auty. Bert chtěl veliké hasiče, se kterými si hrál Vojta. Když mu je nechtěl dát, Bert mu hračku vytrhl z ruky a majznul ho s ní po hlavě.
Syn začal brečet a Bert křičet. Adam nebyl doma, takže jsem tu situaci musela vyřešit sama. Bertovi jsem vyhubovala a doufala, že už se to nebude opakovat. O pár dní později ale došlo k další potyčce. Opět šlo o nějakou hračku, kterou chtěl Bert jen pro sebe. Vojta mu řekl, ať chvíli počká, že mu ji pak půjčí. Jenže Bert zase neváhal a strčil mého syna na roh stolu tak silně, až se ošklivě uhodil.
Partner s tím nic nedělá
To už jsem nemohla nechat jen tak. Berta jsem vyhnala do pokoje. Ten si večer stěžoval u Adama, že jsem na něj zlá. Když jsem mu vysvětlovala, co se stalo, Adam nad tím mávnul rukou. „To jsou kluci, no," pronesl a považoval to za vyřešené. Mně to ale nestačí. Den co den se jeho syn naváží do toho mého. Uráží ho a zesměšňuje. Nejvíc mě trápí, že má sklony k násilí.
Vojta se ho bojí a nechce si s ním hrát. Bert je o dost větší a silnější než to moje párátko. Ani já na něj nemám páku. Obracím se stále na Adama, aby si se svým synem promluvil. Ten to nepovažuje za potřebné a tvrdí, že z toho vyroste. Já ale musím něco dělat. Bert je zlý a ubližuje mému synovi. Myslím si, že žádná máma by tomu nechtěla jen tak přihlížet.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.