Karolína (37): Nečekaně jsem otěhotněla s mužem, k němuž jsem konečně něco cítila. Dopadlo to ale katastrofálně

Dlouho jsem se soustředila jen na kariéru a vztahy extra neudržovala. Pracuji na vysoké pozici v jedné farmaceutické firmě, takže jsem se vždy seznámila s nějakým vlivným mužem, většinou od konkurence, a měla na pár měsíců o zábavu postaráno.

Mohlo by Vás zajímat:

Ivana (33): Po šíleném potratu už nechci další děti. Jenže manžel na nich trvá. Co mám dělat?

Cítila jsem, že náš vztah bude něčím výjimečný

Jednou jsem na výroční konferenci potkala obchodního zástupce našeho největšího konkurenta. Jmenoval se Roman. Měl neuvěřitelné charisma, úžasný vkus na oblékání a sršel vtipem. Protančili jsme spolu celou noc a nad ránem jsme se před pokojem rozloučili polibkem. Fakt, že jsme na to hned neskočili jako králíci, mě ujistil, že to možná nebude jen na chvíli.

Ráno už jsme se u snídaně nepotkali a ani jsme si nenapsali. Nevyměnili jsme si čísla a na internetu jsem nenašla jeho firemní e-mail. "Která firma nemá veřejné e-maily svých obchodních zástupců, sakra?" rozčilovala jsem se před kolegyní, jíž jsem své dobrodružství barvitě vylíčila.

O pár týdnů později mi v e-mailové schránce přistálo: "Kdy si to zopakujeme? R." Zastavilo se mi srdce! A tak jsme šli na večeři, pak na další a na další čtyři... A všechny byly úžasné. Nosil mi květiny, posílal dárky do práce a psali jsme si jednu zprávu za druhou. Snad poprvé v životě jsem si říkala, že tohle je asi ta láska.

Mohlo by Vás zajímat:

Jiřina (28): S přítelem jsme se shodli, že půjdu na potrat. Kdybych byla tušila, jak to dopadne...

Gynekolog mi oznámil, že jsem těhotná

Když jsme po několikátém večeru skončili v posteli, absolutně jsem se do něj zamilovala. To, co jsme spolu prožili, jsem nezažila ještě s žádným jiným mužem. Byl dokonalý, pozorný a to, co uměl... Vznášela jsem se v sedmém nebi!

Začali jsme se vídat pravidelně a mně bylo jasné, že je pro mě Roman přeci jen o trochu víc. Pamatuju si však ten den, který vše změnil. Šla jsem na pravidelnou prohlídku ke gynekologovi a ten mi oznámil: "Jste v sedmém týdnu těhotenství." Marně jsem přemýšlela, kdy jsem měla naposledy menstruaci. Měla jsem nepravidelný cyklus, takže zpoždění mě nijak z míry nevyvádělo.

Teď jsem zůstala stát jako opařená. Gynekolog byl vtipálek a ptal se mě s úsměvem: "Aha, to asi nebylo plánované, že? Tak si to nechte projít hlavou, a pak přijďte. Ještě je čas." Bylo mi jasné, co tím myslí.

Mohlo by Vás zajímat:

Agáta (29): Potratila jsem a musela na operaci. Smířit se s tragédií mi pomohl zvláštní zážitek

Toho parchanta si nenecháš, řval na mě

Netušila jsem, jak se k tomu postavit. Děti jsem neměla a ani v tomto věku mě nenapadlo nad nimi přemýšlet. Neříkám, že jsem je nikdy nechtěla. Jen pro mě byla přednější kariéra a neobjevil se ten správný muž. Až doposud. Roman z toho ale radost neměl. Poprvé jsem viděla někoho, jak udělal scénu v luxusní restauraci a smetl ze stolu vše, co na něm leželo. "To dítě si nenecháš, ti říkám. Žádnýho parchanta nechci!" křičel na mě. Nepoznávala jsem ho. Z restaurace jsem utekla a od té doby jsem se mu neozvala.

Nic od něj nepotřebuji. Peníze nechci a do rodného listu ho psát nemusím. Nebo by dítě mělo mít otce? Mám ještě počkat? Ale co když je to má poslední šance? A co když se se mnou bude Roman soudit? Mám posledních pár týdnů na to, abych se rozhodla. Bojím se, co nás s tím malým čeká, když zůstaneme sami. Ale zároveň mám pocit, že přesně tohle do mého života teď patří. Cítím, že se to mělo stát. Jsem sobecká, pokud nebudu brát ohled na přání otce a na potrat nepůjdu?

Další příběhy ze života ➔

Mohlo by Vás zajímat:

Sabina (36): Po dvou potratech jsem konečně donosila dítě. Nesmím přiznat, co tomu předcházelo

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.