Kateřina s manželem vychovávají dceru bez fyzických trestů, pouze domluvou. Protože to funguje, není důvod něco měnit. Okolí Kateřinu nabádalo, aby sem tam dceři dala výchovný pohlavek, aby se jednoho dne nedočkala toho, že jí dítě přeroste přes hlavu. Jedna situace jí ale ukázala, že to, co dělá, dělá správně. Co se přesně stalo?
Máme s manželem Patrikem (31) dceru Alžbětu. Dnes jí je pět let. Už od mala byla zlaté dítě, když zazlobila, stačilo vše vysvětlit a nebyl důvod jí dát výchovný pohlavek nebo na zadek.
Ostatní mi radí, jak se správně vychovává dítě
Dcera je velmi hodná a hlavně citlivá. Stačí zvednout hlas a je vidět, že pochopila, co provedla. Vždy jsem jí vysvětlila, jak by mohlo její zlobení skončit, a byl klid. Ještě nikdy nedostala na zadek, protože je to zkrátka dle mého názoru zbytečné.
Okolí, nejenom kamarádky, ale i rodina, mě za to kritizují. Tvrdí, že takto hodné dítě se časem projeví jako to nejvíc zlobivé stvoření a já už nebudu schopna ji fyzicky potrestat, proto celá moje výchova ztroskotá a já podle nich už nebudu mít šanci s tím něco udělat.
Kamarádka Natálie, se kterou se vídám velmi často, je přesný opak. Má syna, který je vyloženě zlobivý a provokativní typ. Jsou s dcerou stejně staří. On dostane na zadek denně třeba desetkrát a stejně je to k ničemu. Jakmile to přebolí, zlobí znovu a možná ještě víc.
Nehodlám začínat s něčím, co není nutné
Je mi toho kluka svým způsobem líto, protože dostává na zadek od rána do večera, ale že by na něj Natálie promluvila a snažila se mu to vysvětlit, to jsem ještě neviděla. Bětka se mě pak vždy ptá, proč je Mikoláš pořád bit, a že tam raději nebude chodit, aby taky nedostala.
Jednou jsme byli na koupališti, kde naše děti řádily tak, jak se v bazénu řádit má. Neměla jsem pocit, že by bylo nutné na ně křičet nebo jim vynadat. Oba po sobě cákali vodu a různě si ji vylívali kyblíkem na hlavu. Bětka v jednu chvíli uklouzla a když padala, stáhla s sebou Mikoláše do vody a ten se taky potopil. Když se vynořil, dal jí facku. Než jsem stihla zasáhnout, Natálie přiběhla, vytáhla je oba z vody a dala jim docela hodně přes zadek.
Byla jsem z toho v šoku, co si to dovoluje, trestat moje dítě, které sice strčilo do jejího, ale věřím, že to nebyl úmysl, protože nemá zákeřnost v povaze. Bětka ke mně hned běžela, celá uplakaná, a držela se za zadek. Nedivila jsem se, měla ho celý červený.
Natálie si z toho ještě dělala srandu, tak a má to za sebou. Dostala poprvé na zadek a to pořádně. Ve vteřině jsem sbalila naše věci a odjela domů. Naše kamarádství nabralo rychlý konec. Nejsem úzkostná matka, ale myslím si, že moc dobře věděla, jak doma dceru vychováváme. Bětka se jí bojí, ale to nemusí, už se s ní bavit nebudu.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.