Klára si s přítelem kdysi ráda zašla na sklenku něčeho ostřejšího. Po porodu dcery Antonie se Radkovy priority nezměnily, Klářiny však ano. To nyní způsobuje v jejich vztahu dusno, protože Radek se ze svých nočních výletů vrací v žalostném stavu.
Radek byl vždycky tak trochu příznivec alkoholu. Za studií mi to vyhovovalo. Uměli jsme spolu skvěle zapařit a zároveň jsme měli hromadu zážitků. Když jsme se však spolu nastěhovali do jednoho bytu, tenhle život už mi nic moc neříkal. Tím spíše, když jsem otěhotněla a měla trochu jiné starosti.
Začal chodit do hospody a vracel se po čtyřech
Radek byl báječný táta a se vším mi pomáhal. Stále se však rád napil. Jelikož jsme měli malý byt a nebylo tak možné, aby k nám nadále chodili jeho přátelé a bavili se tak, jak byli zvyklí, začali Radek častěji navštěvovat místní hospody. Když je po pandemii covidu znovu otevřeli, říkali, že chodí slavit. Potom je podporovat. Byli tam stále častěji. A já zůstávala doma sama a bála se, v jakém stavu se mi přítel vrátí. Často mi ani neodepisoval na zprávy.
Nevadilo by mi, kdyby se šel čas od času pobavit. Ale alkohol v něm probouzí něco, co zkrátka nesnesu. Myslím, že umím tolerovat hodně. Ale co je moc, to je příliš. Co je pro mě skutečně problém, je stav, ve kterém se vrací domů. Často chtěl, abych ho vyzvedávala, to ještě než jsme měli Toničku. Jednou pozvracel celé auto a druhý den se tomu smál. Od té doby však nefungují repráky v předních dveřích u spolujezdce.
Nikdo mě nebere vážně
Teď, když konečně přijde domů, často nemůže ani mluvit. Chodí o několik hodin později, než slíbí. Občas něco zbourá už v předsíni, občas se snaží v opilém stavu vyndat malou z postýlky. A to mě děsí. Minule jsem zjistila, že v hospodě žádal nějaké slečny o nahé fotky. Ano, podívala jsem se mu do telefonu. Měla jsem totiž podezření, že si píše se svojí bývalou přítelkyní.
Vím, že jsem teď více máma než partnerka, ale nemůžu se zbavit pocitu, že tohle není fér. Nejdřív chodil do hospody jednou týdne, teď už je tam třikrát až čtyřikrát týdně. "Jsem chlap, potřebuju si taky občas pokecat," argumentuje.
Bojím se, že už ho rodinný život nebaví. Malé je teprve 10 měsíců, je tak brzy na to, aby se nám partnerství rozpadlo. Když mu zakazuji jít do hospody, jsem hysterka a nic nechápu. Jeho přátelé mi říkají žárlivko. Ale mé důvody jsou jiné. Jen je nikdo nebere vážně.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.