Klára (39): Splnila jsem si životní sen. Jenže místo radosti bych nejradši brečela zoufalstvím

Vždycky jsem snila o tom, že až budeme mít s Františkem (40) děti, budeme bydlet na venkově. Já sama pocházím z malé vesnice. Mám živě v paměti, jak jsem jako malá běhala na zahradě mezi slepicemi. Jak mě táta učil krmit králíky a sekat trávu. Nedávno se nám naskytla možnost takový menší domek koupit.

Mohlo by Vás zajímat:

Aneta (38): Manžel vedl za mými zády druhý život. Prozradil ho otřesný nález v dětském pokojíčku

Splnila jsem si sen a pořídili jsme si domek

Nemohla jsem se dočkat dne, kdy od něj převezmeme klíče. Domek byl sice starší, ale věděli jsme, že si ho sami opravíme. Měl k sobě rozsáhlou zahradu. Já už si v hlavě malovala, jak bude vypadat. Kde bude dětské pískoviště, kde klouzačka. Přála jsem si i malý altánek, kde budu pořádat čajové dýchánky.

Jako první bylo třeba zahradu posekat. Roky se o pozemek nikdo nestaral. Tráva mi sahala nad kolena. Vzala jsem do ruky kosu a během víkendu udělala z džungle obyvatelnou zahradu. František nechtěl zbytečně utrácet za dělníky, takže co šlo, udělali jsme si sami. Další víkend jsme se pustili do oprav plotu.

Navozili jsme si cement, pletivo a akce mohla začít. Někdo se ale musel starat o děti. Viktorie (7) a Gábina (5) jsou dvě divoženky, které musí pořád někdo hlídat. Takže mezi natahováním plotu jsem si s nimi hrála. Dům si také žádal opravy. V obýváku padala omítka, v koupelně byla plíseň. Dětské pokoje potřebovaly vymalovat.

Mohlo by Vás zajímat:

Ludmila (47): Máme nové sousedy. Jejich životní styl výrazně nabourává ten náš

Kvůli práci kolem baráku nemám na nic čas

Velmi rychle jsem se cítila ze všeho unavená. V týdnu jsme oba s manželem dojížděli do práce a po večerech dělali menší opravy. Já se k tomu ještě učila s Viktorií, která chodila do první třídy. Do postele jsem vždy padala na smrt unavená. Dřeli jsme jako koně, ale měla jsem pocit, že to nikde není vidět.

Začínalo mi chybět mnoho věci. Obyčejná procházka s dcerami nebo pár řádků z oblíbené knížky. Vše se točilo jenom kolem baráku a zahrady. František po čase usoudil, že bychom měli nechat opravit část střechy. Byla to akce jako hrom. Kolem domu staveniště, všude nepořádek. Počáteční radost z nového bydlení mě zvolna přecházela.

Na zahradě jsem nechala kus sebe. Když se to začalo trochu rýsovat, chytla jsem druhý dech. Holky už si měly kde hrát. Do toho ale přišel Franta s tím, že je načase koupit slepice a stlouct králíkárnu. Pořád jsem neměla jedinou chvilku volna. Denně se musely krmit slepice, králíkům čistit příbytky. Když jsem zrovna nepracovala na zahradě, vymalovávala jsem pokoje.

Mohlo by Vás zajímat:

Jitka (36): Podvedla jsem ze zoufalství manžela a mám z ostudy kabát. Ví to celá vesnice

Představovala jsem si to jinak

Pocit, že nic nestíhám, se stal mojí nedílnou součástí. Nemám ani čas jít s kamarádkami na víno nebo si skočit jen tak zacvičit. Dům a zahrada mě zcela spolkly. Franta se sice snaží, ale někdy mám pocit, že jsem na všechno sama. Jako by vycházel z toho, že mít dům bylo především moje přání. Když jsem se bavila s místními, každý mi řekl, že život na venkově s sebou nese hodně práce.

Velmi často vzpomínám, jak fajn bylo žít v bytě. Uklizeno bylo vcukuletu. Zalít kytky na balkóně se dalo také zvládnout ve vteřině. A teď? Zalít celou zahradu každý večer mi zabere i dvě hodiny. Vymyslela jsem si skleník, takže se musím starat i o něj.

Představovala jsem si to jinak. Jsem unavená, otrávená a vlastně hrozně nespokojená. Nemám to ani na koho svést, protože o baráku jsem vždycky snila. Teď to ale nemůžu vzdát, vlak už je příliš rozjetý.

Mohlo by Vás zajímat:

Marián (61): Můj dům mi zachránil život. Ve správnou chvíli mě nepustil dovnitř

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.