Kristýna tušila, že má její manžel milenku. Nehodlala nic řešit, protože doma všechno fungovalo na jedničku. Doufala, že se s ní její choť nebude nikde ukazovat, aby nebyla za husu. Jenže pak je jednoho dne načapala přímo v ulicích města.
Už od začátku našeho desetiletého vztahu s Richardem (37) jsem si myslela, že je to přesně ten typ, co se v životě nespokojí s jednou ženou.
Tiše jsem mu tolerovala milenky
Tuším, že za těch šest let, co jsme manželé, už nejméně jednu milenku měl. Byly to ale jen moje domněnky. Nikdy jsem ho nezpovídala, kde byl a co tam dělal. Chtěla jsem, aby měl pocit, že může v našem vztahu volně dýchat. Současně je jasné, že se tady nebavím o nějakém otevřeném manželství. To v žádném případě. Prostě a jednoduše – pokud už milenky měl a naší rodiny se to nedotklo, neřešila jsem to.
Byl to vzorný manžel a skvělý taťka našich dětí. Vydělával dost peněz, se kterými na nás nešetřil. V posteli nám to klapalo. Nejednou mi Richard řekl, že mě miluje za to, jaká jsem. Imponovalo mu, jak umím být nad věcí. Pohodová manželka, co nic neřeší a nedělá scény. Takovou nálepku jsem nechtěla ztratit.
Dokud jsem si nebyla milenkou zcela jistá, nepátrala jsem. Držela jsem se hesla: Pokud nechceš nic řešit, tak nic nehledej. Říkala jsem si, že mě natolik miluje, že si svoji avantýru pečlivě ohlídá. Nesnesla bych, kdyby ze mě dělal husu a veřejně se s milenkou producíroval. V tom spočívala ta moje tichá tolerance.
Načapala jsem je, jak se producírují po ulici
Jenže pak se to stalo. Jdu takhle po ulici a zahlédnu manžela, jak proti mně kráčí ruku v ruce s nějakou ženou. Schovala jsem se za sloup a nevěřícně jsem zírala jejich směrem. Sama pro sebe jsem si špitla: „Tak přece jen někoho má. A nemá ani tolik úcty, aby se s ní někam zašil.“
Už jsem nebyla tak nad věcí. Co teď? Mám na něj uhodit a vše zničit? Jenže co když si to pak budu vyčítat? Nakonec jsem to celé spolkla a doma dělala, že o ničem nevím. Doufala jsem, že to byl jen nějaký úlet, že s milenkou vyšel do ulic. Jak se ale později ukázalo, manžel ztratil veškeré zábrany.
Mám mu říct pravdu, nebo raději tiše trpět?
Za pár dní jsem je zahlédla přes výlohu supermarketu, jak se líbají na náměstí. Veřejně! Jak mi to jen mohl udělat? Doufala jsem, že takové parohy mi nikdy nenasadí. Teď už musím něco udělat, říkala jsem si. Ale co? Říct mu, že to vím, a modlit se, že tím nerozbiju rodinu? Ale zase, když budu mlčet, kde je moje čest?
Doma sice všechno nadále šlape, ale moje já se cítí jinak. Zrazeně a potupeně. Bytostně mi vadí, že mi manžel denně lže do očí. Dovolil, aby to na něj prasklo. Takže to možná s milenkou nebude jen románek, ale regulérní vztah. A to mě děsí víc než cokoli jiného...
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.