Květoslava (38): Po rozvodu jsem konečně našla štěstí. Jak se ale zdá, nebude trvat dlouho

Přežít rozvod a zachovat si tvář, to bylo to, oč mi šlo. Manžel Josef (45) vzal nohy na ramena a začal žít nový život. Než abych dělala scény a na kolenou ho prosila, ať přijde k rozumu, přistoupila jsem na dohodu a v klidu jsme se rozvedli. Možná právě díky tomu jsem dostala i já od života novou šanci.

Mohlo by Vás zajímat:

Rozárka (34): Táta se chtěl po rozvodu nastěhovat k nám. Musela jsem zasáhnout

Po rozvodu jsem si podala inzerát

Nemám to Josefovi za zlé, že nás opustil. Je to menší zlo, než aby žil s někým, koho nemiluje a není mu blízký. Přesně tato slova použil, když mi oznamoval, že odchází. Šok to byl a nebylo lehké takové rozhodnutí přijmout. Nicméně srdci se poručit nedá, proto jsem se rozhodla, že mu nebudu házet klacky pod nohy. Věřím, že ani pro něj to nebylo lehké.

Na všem jsme se dohodli a slíbili si, že tu pro sebe vždycky zůstaneme. Po rozvodu jsem za manželstvím udělala tlustou čáru. Pořád jsem si opakovala, že jsem ještě mladá a někoho si najdu. Když se ale téměř tři roky nikdo neukázal, zoufala jsem si. Dětem doma taťka chyběl. Musela jsem konat. Podala jsem si tedy inzerát na on-line seznamku.

Nic jsem neskrývala. Jedině tak jsem měla šanci, že najdu normálního muže. Proběhlo několik schůzek, ze kterých ale nic nevzešlo. Až ta s Petrem (38). Byl též rozvedený a úplnou náhodou měl stejně staré děti jako já. Dostala jsem naději, že by to mohl být právě on, s kým mě čeká nový začátek.

Mohlo by Vás zajímat:

Simona (41): Po rozvodu se mi exmanžel znovu vrátil do života. Jen v mnohem pikantnější roli

Seznámili jsme spolu naše děti

Nejdříve jsme se scházeli bez dětí, bylo třeba mít prostor jen pro sebe. Navíc já si chtěla být jistá, že dětem domů přivedu slušného muže. Téměř tři čtvrtě roku jsme se jen poznávali. Jednoho dne jsme usoudili, že už je čas, aby se děti poznaly. ,,Jsou skoro stejně staré. To musí klapnout,“ dodával mi Petr odvahu.

Já mám dvě holky - Alenku (8) a Lucku (10), Petr dva kluky - Vojtu (9) a Jakuba (11). Vážně jsem věřila, že to klapne a že se z nás stane šťastná rodinka. První setkání bylo trochu rozpačité. Holky byly kupodivu zticha, nijak se nevyjadřovaly. Kluci se mezi sebou pošťuchovali a dělali na holky obličeje.

Zdálo se, že to bude fungovat. Dalších několik měsíců jsme jezdili na společné výlety nebo jsme u sebe vzájemně přespávali. Občas se děti mezi sebou hádaly, škorpily. My s Petrem jsme to neřešili, protože nám to přišlo normální. To peklo v pravém slova smyslu přišlo až v době, kdy jsme se všichni sestěhovali.

Mohlo by Vás zajímat:

Leona (50): Po rozvodu jsem si našla mladšího milence. Netušila jsem, jak si tím zkomplikuji život

Naše děti se bytostně nesnášejí

V Petrově domě bylo dost místa pro všechny. Holky měly svůj pokoj. Hádky a naschvály mezi dvěma dětskými tábory na sebe nenechaly dlouho čekat. Kluci dávali holkám v noci do vlasů žvýkačky. Ty ráno pištěly a chystaly pomstu. Na oplátku dávaly klukům třeba pastu do bot nebo jim tajně stříhaly oblečení.

Jednou jim dokonce vymazaly hry z počítače. To kluci vyhlásili regulérní válku. Petr si krotil kluky a já své rebelky. Nebylo to k ničemu. Klid byl vždycky jen chvíli, než se zase něco stalo. Jednoho dne už spolu nedokázali vydržet ani u stolu. Začalo se to podepisovat i na našem vztahu s Petrem. On házel vinu na moje děti, já na ty jeho.

Aktuálně stojíme před otázkou, co dál. Konec? Je to to, o co dětem jde? Nebo se prostě jen nemají rády? Netuším, jak to vyřešit. S Petrem se milujeme, ale naše děti se nesnášejí. Dá se to nějak změnit?

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Hana (46): Po rozvodu jsem znovu šťastná. Nikdy by mě nenapadlo, kdo mi vlije krev do žil

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.