Lenka by nikdy nevěřila, že podvede svého manžela. Tvrdí ale, že si za to může sám. Pět let, co byla na mateřské, si jí dostatečně nevážil. Neuměl ji jen tak pochválit nebo pohladit. A tak hledala porozumění jinde.
Nikdy by mě nenapadlo, co člověka přiměje najít si bokovku. U nás to byl fakt, že mě manžel Kryštof zanedbával. Po dobu mé mateřské se choval sobecky a já pět let zapomínala na sebe a svoje potřeby. To se po nástupu do práce projevilo.
Manžel se začal chovat sobecky
Na začátku vztahu s Kryštofem bylo všechno růžové. Neměli jsme žádné zásadní povinnosti, závazky a děti byly píseň daleké budoucnosti. Tehdy jsem si přišla jako královna. Aspoň Kryštof se tak ke mně choval. Byl pozorný, dával mi najevo lásku a náklonnost. Zkrátka přesně to, co žena potřebuje, aby si připadala výjimečná.
Slibovali jsme si věrnost a lásku až za hrob. Ani ve snu by mě nenapadlo, co všechno se v následujících letech změní. Po narození dcery Klárky jsem byla v roli maminky spokojená. Veškerou pozornost a energii jsem směřovala právě k dceři. Bavilo mě se starat o domácnost a manžela.
Nikdy jsem nemyslela na to, že jsem unavená a vyčerpaná. Když už to vypadalo, že půjdu do práce a malá do školky, znovu jsem otěhotněla. Jenže druhé těhotenství už nebylo tak pohodové. Často jsem si sahala na dno sil. A právě tehdy se Kryštof začal chovat sobecky. Z předchozích let si zvykl na to, že je o vše postaráno. Bral to tak, že když jsem doma, mám na všechno čas.
Návrat do práce mi vlil krev do žil
Byla jsem uklízečka, pradlena, taxikářka, pečovatelka a já nevím co ještě. Kryštof chodil jen do práce. Mně chyběla opora, pohlazení. Obyčejná slova jako: ,,Jsi skvělá, jak to všechno zvládáš.“ Místo toho jsem slyšela: ,,Kde mám vypranou tu bílou košili? Proč není vyžehlená? To abych si všechno dělal sám.“
Kryštof se do mě nedokázal vcítit. Já vím, že chlapi to mají jinak, ale svým chováním nám zadělal na problém. Byla jsem citově vyprahlá. Tak moc mi chyběly dotyky a projevy lásky. Kryštof mě bral jako samozřejmost a nedokázal mě ocenit. Čerstvý vánek do mého ponurého života přinesl návrat do práce. I když jsem nastoupila jen na částečný úvazek, bylo to jako znovuzrození.
Pět let doma s dětmi se na mně podepsalo a práce byla příjemnou změnou. Za ty roky se tam vyměnilo pár kolegů. Mně nejvíc padl do oka Daniel. Byl o něco mladší než já. On, na rozdíl od mého manžela, věděl, jak na mě. Skládal mi poklony, zajímal se o mě, naslouchal mi. Panovala mezi námi jistá přitažlivost.
Nevěra nám zachránila manželství
Když jsem měla příležitost se s ním pomilovat, ani minutu jsem neváhala. Skutečně jsem se zase cítila jako žena. Daniel mě hladil s takovou něhou a zájmem. Románek jsem udržovala téměř půl roku. Během toho jsem nabrala patřičné sebevědomí a pocit, že jsem stále žádaná. Zjevně to ze mě sálalo, protože manželovo chování se změnilo.
Znovu začal být pozorný. Občas zajistil hlídání a vzal mě na večeři. Znovu nám to začalo klapat i v posteli. Moje nevěra nám zkrátka zachránila manželství. Nebýt jí, myslím, že bychom spolu sice strávili dalších deset let, ale byli velmi nešťastní. Dnes si mě Kryštof hýčká. Nemám v plánu se mu ke svému činu přiznat, pak by to celé ztratilo smysl.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.