Libor (40): Manželce začaly na rodičáku docházet peníze. Vyřešila to dost svérázným způsobem

Lenka (37) vždycky patřila k emancipovaným ženám. Chtěla být absolutně nezávislá. Málokdy u mě hledala nějakou pomoc. Sklízela můj obdiv a byl jsem za to rád. Ne proto, že bych jí nechtěl pomáhat, ale protože vedla důstojný život.

Mohlo by Vás zajímat:

Marie (37): Podezírala jsem dceru, že mi krade peníze, tak jsem nastražila chůvičku. Nestačila jsem se divit

Vše se změnilo ve chvíli, kdy odešla na mateřskou

Na začátku našeho vztahu mi to velmi imponovalo. Všechno, co Lenka v životě dokázala, zvládla bez cizí pomoci. Tvrdě dřela, aby si v práci vybudovala jméno. Kdykoliv nastal nějaký problém, vyřešila si ho sama. Vždycky říkala: ,,Co tě nezabije, to tě posílí.“ A já viděl, jak duševně roste.

Prohry nesla těžce, ale ani tak si nikdy neřekla o pomoc. Byla současně tak trochu mezek, který si jel zarytě to svoje. Po nějaké době jsem začal považovat její životní styl za normální a přestal jí pomoc nabízet. Jen jsem společně s ní sdílel její úspěchy. Po osmi letech vztahu, kdy byla úspěšná na všech frontách, Lenka konečně otěhotněla.

Myslím, že si dost dobře neuvědomila, že to sama celé nezvládne. Přeci jen mateřská znamenala míň peněz. I tak jsem ale vyčkával, kdy se přihlásí o pomoc. Věděl jsem, jak moc nesnášela, když jí někdo pomocnou ruku vnucoval. Takže jsem tomu nechal volný průběh. První měsíce na mateřské bylo vše při starém. Jen s tím rozdílem, že Lenka nechodila do práce.

Mohlo by Vás zajímat:

Milan (37): Přistihl jsem svoji manželku při krádeži. Jenže přišel ještě větší šok

Začaly mi mizet peníze z peněženky

Když mateřskou dočerpala, přišel čas na rodičovský příspěvek. Při dnešních cenách to byla spíše almužna. Nicméně Lenka se dál chovala, jako že vše zvládá a moje peníze nepotřebuje. Já byl vždycky spořivý, takže mám na kontě slušný balík. Plus mám něco doma v úschově pro případ nouze.

V peněžence nosím vždy pár tisíc. Když mi zmizela první tisícovka, přikládal jsem to své nepozornosti. ,,Asi jsem ji někde utratil,“ uklidňoval jsem se, když jsem bankovky několikrát přepočítával. Lence jsem nic neřekl, protože by z toho měla škodolibou radost. Jenže ono se to po čase opakovalo. Někdy mi z peněženky zmizely dvě stovky, jindy pětistovka.

Už to byla příliš velká náhoda na to, aby za tím stála jen má nepozornost. Denně jsem si proto přepočítával peníze a na papírek psal zůstatek. Potřeboval jsem přijít na to, co se děje. Jednou přišel šok. Večer jsem měl v peněžence něco kolem dvou tisíc. Když jsem si cestou do práce kupoval kafe, zjistil jsem, že mi chybí pět set korun.

Mohlo by Vás zajímat:

Jana (36): Manžel byl vždycky na peníze. Co ale předvádí během mé mateřské, je vážně odporné

Bála se říct si o pomoc, a tak kradla

,,Snad mi Lenka nebere peníze,“ napadlo mě. ,,Ne to ne, to nemá zapotřebí, to by neudělala,“ hájil jsem ji. Nicméně jsem ještě bedlivěji sledoval obsah své peněženky. Kdy mi došlo, že je tu skutečný problém, bylo ve chvíli, kdy mi volala moje máti. ,,Já nevím, jak ti to mám říct,“ začala nesměle. ,,Prostě vždycky, když od nás Lenka odjede, chybí nám peníze.“

,,Mami, to by neudělala,“ bránil jsem ji. ,,My ale jsme přichystali léčku, na kterou se chytla. Víme, že je to ona. Prosím, promluv s ní. Jinak bychom jí museli zakázat sem jezdit,“ naléhala na mě matka. Musel jsem na Lenku udeřit. Chvílí zapírala, ale viděla, že vím víc než dost. ,,Nechtěla jsem klesnout v tvých očích, že jsem to tentokrát nezvládla. Nejsem tak nezávislá, jak jsem si myslela. Odpusť mi to,“ kápla božskou. Krást se nemá, ale v tomhle případě to chápu. Matka taktně mlčí. Děláme, že se to nestalo. A já každý měsíc Lence velice rád peníze posílám.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Štefan (49): Sestra mi tvrdila, že peníze nepotřebuje. To jsem ovšem netušil, co dělá za mými zády

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.