Libuše (37): Dcera se ani po roce nesmířila s tátovou smrtí. Její chování mě děsí

Nikdy by mě nenapadlo, jak rychle může člověk o všechno přijít. Já takhle ze dne na den ztratila manžela, životního partnera, nejlepšího kamaráda a v neposlední řadě tatínka své dcery. Naše osmiletá Janička navíc ani po roce tátovu smrt nepřijala.

Mohlo by Vás zajímat:

Pavlína (45): Dcera málem připravila tátu o život. Ten se rozhodl pro razantní řešení, které mě bolí

Manželův šéf mi řekl, že měl nehodu

Gabriel hodně cestoval. Živil se jako řidič kamionu pro jednoho velkého dopravce. Svoji práci miloval. Jezdil víceméně stejné trasy, střídal noční a denní směny. Před rokem a něco ho šéf požádal, zda by nemohl měsíc jezdit trasu Čechy - Německo. Pro něj to znamenalo příjemnou změnu.

Vždycky se ale vracel domů. Sice o něco později než obvykle, ale nikdy nechtěl nocovat v kabině náklaďáku. Občas nám něco přivezl, hlavně Janě. Když mu zbývaly poslední tři dny náročné šichty, přiznal se, že pociťuje únavu. Všichni už jsme se těšili, až bude zase víc doma. Předposlední den se ale nevrátil.

Bylo už deset večer a on pořád nikde. Mobilní telefon nezvedal. Musela jsem volat na dispečink, abych se dozvěděla, kde je můj manžel. Jeho šéf mi sdělil, že Gabriel měl nehodu, ale že bude v pořádku. Srdce mi strachy bušilo třikrát rychleji. Celou noc jsem čekala s telefonem v ruce, kdy Gabriel zavolá.

Mohlo by Vás zajímat:

Eva (60): Když dcera umírala na ALS, měla jediné přání - abych se postarala o jejího syna. Kvůli ní to dokážu

Dcera otcovu smrt nepřijala

Hned ráno se ozval jeho nadřízený. ,,Já vůbec nevím, jak vám to mám říct. Gabriel zemřel,“ vypálil na mě a já se skácela k zemi. Přiběhla ke mně Jana a ptala se, co se stalo. ,,Tatínek už nepřijde,“ řekla jsem jí a rozplakala se. ,,Přijde. To by nám neudělal,“ pronesla skálopevně. Pod návalem emocí jsem jí řekla, že tatínek měl nehodu a zemřel.

Jako by mě neslyšela. Šla se chystat do školy. ,,Odvezeš mě?“ hlesla. Zvedla jsem se ze země, utřela si slzy a odvezla ji do školy. Cestou z ní jsem musela zajet na policii. Vzala jsem si volno, protože v práci bych nebyla k ničemu. Celý den jsem řešila telefonáty. Odpoledne jsem vyzvedla Janu.

,,V kolik dnes přijede tatínek?“ zeptala se vesele. ,,Nepřijde. Tatínek umřel,“ zopakovala jsem jí. Nereagovala na to. Když jsme přijely domů, šla k nám do ložnice. Naklonila se nad manželovo místo a políbila polštář. ,,Ahoj, tati,“ pozdravila ho. Nevěřícně jsem stála ve dveřích a dívala se na to. ,,Jani, tatínek už je v nebíčku. Pochop to. Zůstaly jsme jen my dvě,“ sdělila jsem jí opatrně.

Mohlo by Vás zajímat:

Gábina (27): Nestačím se divit, jak se máma chová po tátově smrti. Jako by ho nikdy nemilovala

Dál předstírá, že táta žije

Následující týdny se Jana chovala divně. Často mi pomáhala prostřít stůl. Vždy připravila tři talíře. Jeden položila na místo, kde sedával Gabriel. ,,Dnes máme špagety, tati,“ řekla a usmála se na prázdnou židli. ,,Jani, už dost,“ požádala jsem ji. Jana šla pustit tátovu oblíbenou písničku, přičemž na něj neustále mluvila. Vyprávěla, co bylo ve škole a jak se těší na víkend.

Takhle to dělá skoro rok. Mluví na otce, který s námi není. Občas na mě bývá zlá, když jí řeknu, aby toho nechala. Volá mu na telefon a předstírá, že s ním hovoří. Ve vaně si hraje tak, že otce zapojuje do akce. Před spaním předstírá, že jí táta čte pohádku. Už se na to nemohu dívat. Musím udělat to, co jsem měla udělat už dávno. Vyhledat psychologa, aby jí pomohl si to celé přiznat. Je to srdcervoucí pohled a já už to nezvládám.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Hanka (21): Macecha nečekaně zemřela. Bohužel mi nedala pokoj ani po smrti

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.