Lída se radovala, když její manžel Jarda přestal před deseti lety kouřit a pít. Dal se dohromady, začal sportovat a byl víc v pohodě. Teď se k cigaretám a pivu vrátil a Lída zuří. Všechno zase zapáchá kouřem a peníze lítají oknem, ale Jardovi je to jedno.
Když můj manžel Jarda (52) přestal před deseti lety kouřit, prokázal tím celé rodně službu. V první řadě sobě a svému zdraví. V té druhé nám, zbytku rodiny, protože už jsme nemuseli dýchat kouř z cigaret. Teď se ke svému zlozvyku vrátil a huntuje tím rodinný rozpočet.
Manžel deset let nekouřil
Vzhledem k tomu, že jsem Jardu poznala jako kuřáka, neměla jsem v plánu ho měnit. Sice mi to vadilo, ale byla to jeho věc. Dalo by se říct, že jsem dlouhých patnáct let tiše tolerovala něco, co mi neuvěřitelně vadilo. A to jen z lásky k němu. Když se Jarda před deseti lety rozhodl že s tím skoncuje, byla jsem šťastná.
Byla to neskutečná úleva. V bytě nic nesmrdělo kouřem, ušetřili jsme peníze a Jarda chytnul druhý dech. Začátky sice nebyly lehké, ale byla jsem jeho maximální oporou a nedovolila, aby to nezvládl. Jarda dokonce začal trochu sportovat a jeho fyzická kondice šla nahoru.
Vlastně díky tomu omezil i alkohol. Ono totiž cigareta a alkohol tvoří v jeho případě nerozlučnou dvojku. Takže když nekouřil, tak ani nepil. Musím říct, že těch deset let abstinence patří mezi nejhezčí léta, co jsme spolu strávili.
Vrátil se ke svému zlozvyku
Už tak před dvěma měsíci jsem měla pocit, že jsem z Jardy po příchodu domů zacítila cigaretový kouř. „Tys kouřil?" uhodila jsem na něj. „Já ne, kluci ve skladu, asi jsem načichnul," tvrdil a já uvěřila. Bohužel ne na dlouho. Začal z ničeho nic velmi často venčit našeho psa. Byl pryč hodinu a po návratu vždycky smrděl kouřem.
„Kouříš! Vím to. Táhne to z tebe," prskala jsem. Sklopil hlavu a přiznal, že zase začal. „Ale neboj, dám si tři čtyři denně, víc ne," tvrdil. „To je jedno kolik. Prostě zase kouříš. A to je špatně," nadávala jsem. Neuběhl ani týden a Jarda začal zase kouřit doma. Vyháním ho sice na balkón, ale i to mi vadí.
Už jsem si zvykla na to, že když mi dá pusu, není cítit kouřem. Teď to musím zase snášet. Kromě toho začal víc chodit do hospod. I když se uvnitř nekouří, jemu to nevadí. Stojí se svými kumpány před hospodou, nasává a kouří jednu za druhou.
Strašně se na manžela zlobím
Ale úplně nejhorší je, kolik peněz to zase spolyká. Dnes krabička cigaret stojí přes stovku. Když vykouří krabičku denně, no, spočítejte si sami, kolik tisícovek za měsíc vyletí oknem. A nám ty peníze chybí. Začala škola, máme dvě děti. Učebnice, sešity, to všechno něco stojí. Pak jsou tady výdaje za barák a auto. Máme to s penězi jen tak tak a do toho ještě ty cigarety!
Strašně se na Jardu zlobím. Nechápu, proč zahodil deset let jen tak. Byl z toho venku. Slušelo mu to bez cigarety a piva. Teď je to urousaný, stárnoucí a bohužel i zapáchající chlap, který má radši tabák než mě. Ano, já si to tak vysvětluji. Kdyby to tak nebylo, vyslyšel by mou zoufalou prosbu, aby toho nechal. Neudělám nic. Rozvádět se kvůli tomu nebudu, ale naštvaná jsem víc než dost.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.