Lucie (30): Můj malý syn si myslí, že už tu jednou byl. Začínám tomu věřit

Můj syn Robert je moc hodný kluk. Dalo by se říct, že kdyby občas nevedl zvláštní řeči, dělá mi jenom radost. To, co mi ale nedávno začal vyprávět, mě opravdu rozhodilo.

Mohlo by Vás zajímat:

Lada (47): V zaměstnání jsem zjistila něco, co jsem neměla. S kolegy ani se šéfem o tom raději nemluvím

Před těhotenstvím s Robertem jsem musela na potrat

Ještě před Robertem jsem byla jednou těhotná. Bohužel jsem ale kvůli velkým komplikacím a špatnému vývoji plodu musela podstoupit přerušení těhotenství. Byla jsem z toho na dně a velmi jsem to oplakala. Aby Robert nebyl smutný, nikdy jsem mu to nevyprávěla. Pouze jsem mu řekla, že mohl mít bratříčka nebo sestřičku, ale že za námi miminko nakonec nemohlo přijít a pak, že se narodil on. Robert mi na to vždycky podivně odpovídal - já vím, maminko nebo je mi to líto, už tu s tebou jsem a podobně. To mi sice přišlo podezřelé, ale protože je to malé dítě, nepřikládala jsem tomu velkou váhu.

Už jsem tu s tebou jednou byl

To se ale změnilo, když za mnou jednoho dne Robert přišel a povídá mi: „Víš, mami, já už jsem tu s tebou jednou byl, ještě předtím, než jsem se narodil.“ Vyděšeně jsem se ho zeptala, jak to myslí a čekala, že bude jen normálně dětsky filozofovat. On mi ale, protože na svůj věk mluví dost plynule v celých větách, začal vyprávět příběh, jak byl nejdříve v mém břiše, ale pak se něco moc špatného stalo a on musel odejít. Úplně mě v tu chvíli zamrazilo.

Mohlo by Vás zajímat:

Simona (33): Pomoc staršímu sousedovi se zvrhla v peklo. Bojím se, co přijde

Děsí mě, ale začínám mu to věřit

Časem ke svému vyprávění přidal Robert mnohem více detailů. Popisoval mi, jak to pro něj bylo těžké, a že mě hledal, než musel odejít. Říkal mi, že měl velkou radost, když mu bylo dovoleno se znovu narodit. Přestože si s ním o tom nerada povídám, jeho vyprávění je tak barvité, že mu to začínám opravdu věřit. Vůbec netuším, co s tím mám dělat, zda s ním třeba nemám jít k psychologovi. Ale na svůj věk je jinak dost chytrý, takže si myslím, že bych mu tím přidělávala jen stres navíc. Nejhorší na tom všem je, že mu to začínám věřit, takže by nás lékaři měli za blázny oba. Počkám, jak to bude pokračovat a pak uvidím, zda se s tím odvážím někomu svěřit.