Lucka (42): Nejdřív mě potrápil rozvod, pak šílená bouřka. Díky ní jsem ale potkala životní lásku

Pamatuju si, že tehdy se mi moc nechtělo jít z práce domů. Byla jsem krátce po rozvodu a prázdný byt mě docela deprimoval. Jako by toho nebylo málo, podle předpovědi počasí sice mělo být hezky, ale odpoledne se rychle zatáhlo a spustil se prudký déšť. Koukala jsem přes okno na provazy vody, které neustávaly. Pak jsem se s povzdechem zvedla a vyrazila domů.

Mohlo by Vás zajímat:

Renata (32): Po složitém rozchodu jsem si nedokázala nikoho najít. Pro životní lásku jsem musela jet až do Itálie

Přihnala se šílená bouřka

Zdálo se mi, že počasí ten den kopírovalo mou náladu. Od rozvodu neuplynul ani měsíc a i když bych měla cítit úlevu, žádná se nedostavila. Na rovinu přiznám, že manžel mě deset let podváděl. Když jsem na to přišla, nijak nezapíral. A pro mě byl jediným logickým řešením rozvod.

Jenže říkejte si, co chcete, hlava je jedna věc, srdce druhá. Já toho moulu měla pořád tak trochu ráda. Možná bych mu ty nevěry i odpustila, ale když jsem viděla, že mu je vlastně jedno, že se chci rozvést, hrozně mě to naštvalo. Dnes už cítím jenom smutek. A mrzí mě ta léta promarněná po boku někoho, kdo si to nezasloužil.

S takovými myšlenkami jsem jednoho dne seděla v práci a pozorovala oblohu, která se rychle zatáhla. Spustil se liják, jaký jsem již dlouho neviděla. Deštník jsem s sebou neměla, ale naštěstí je kousek do naší firmy krámek se vším možným. Běžela jsem deštěm jen pár vteřin, ale zdálo se mi, že to trvá celou věčnost. Koupila jsem si jednorázovou pláštěnku, takové dlouhé průhledné pončo, a vyrazila domů.

Mohlo by Vás zajímat:

Lukáš (25): Pálení čarodějnic mi přičarovalo životní lásku. Pomohla mi kytara i prvomájová pusa

Na zastávce mě postříkal vodou bezohledný řidič

Čekala jsem na autobus, který měl své klasické zpoždění, když se kolem prořítilo auto. A protože voda se držela na cestě a nestíhala odtékat, bylo jí dost na to, aby mě ten bezohledný řidič postříkal od hlavy až k patě. Zanadávala jsem si a snažila se vodu setřít. Naštěstí mě pončo slušně ochránilo. Mokré jsem měla jenom boty.

Dál jsem čekala na autobus, když se najednou vedle mě ozval cizí hlas: „Omlouvám se." Otočila jsem se. Stál tam chlap asi tak v mém věku, nad hlavou si držel noviny, ale stejně byl celý promočený. „Prosím?" zeptala jsem se. „Ohodil jsem vás vodou... Chtěl bych se omluvit," řekl rozpačitě.

Pak mi došlo, že to je ten bezohledný řidič. Jak tam tak smutně stál a mokrá košile se mu lepila na tělo, bylo mi ho trochu líto. „Nic se nestalo. Vidíte? Já jsem do deště vybavena," řekla jsem mu s úsměvem a roztáhla ruky pod pončem. Taky se začal usmívat a docela mu to slušelo.

Mohlo by Vás zajímat:

Alena (50): Z chytrého telefonu jsem měla hlavu v pejru. Nakonec mi do života přinesl lásku

Bouřka mi přinesla životní lásku

Když jsme tam ještě chvíli stáli a on už na sobě neměl ani kousek suchý, navrhnul, jestli by mě mohl pozvat na čaj. Neměla jsem nic proti a zašli jsme do nedaleké kavárny. Dozvěděla jsem se, že se jmenuje Andrej a je mu čtyřicet let. Jakmile se trochu osušil, vypadal celkem k světu, přestože mu vlasy trčely na všechny strany.

Když jsme vypili čaj, omluvil se, že by se rád šel převléct do suchého. A pozval mě na další čaj. Neodmítla jsem. To bylo asi před dvěma měsíci. Od té doby se setkáváme pravidelně a už padla i první pusa. Nechci nikam pospíchat. Andrej ví o mém rozvodu a nijak na mě netlačí. Myslím si, že s tímto chlapem by mi to mohlo vyjít. Je zajímavé, že špatný den, který ještě zhoršila bouřka, nakonec nebyl tak zlý. Poznala jsem muže, kterého bych mohla milovat...

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Nikola (28): Odjela jsem do Londýna, abych si vyčistila hlavu. Nenapadlo mě, že tam potkám životní lásku

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.