Lukáš (34): Snoubenka se mě ptala, jak bych žil, kdyby umřela. Nakonec ze svatby sešlo

Moje babička vždycky říkala: „Na hloupou otázku, hloupá odpověď.“ Jednu takovou otázku mi nedávno položila moje přítelkyně Eva.

Mohlo by Vás zajímat:

Soňa (41): Pomáhala jsem sestře, protože byla na dítě sama. Teď mi řekla, že otcem je můj manžel

Plánovali jsme

Evu jsem požádal o ruku v létě, a to po dvou letech vztahu. Jí se strašně líbila představa svatby v květnu, sehnala místo, o focení by se postarala moje sestra a šaty prý byly krásné, ale ty jsem nesměl vidět.

Mohlo by Vás zajímat:

Kryštof (29): Partnerka si několikrát denně volá s matkou a říká jí úplně všechno. Šílím z toho

Zkazila pěkný večer

Nedávno jsme večer leželi v posteli, objímali se a přemýšleli, jaký bude náš život po svatbě. Najednou ze sebe Eva vyhrkla: „Jak bys žil, kdybych umřela?“ Nechtěl jsem se o tom bavit, ale ona do mě ryla dál a chtěla, abych jí za každou cenu odpověděl. Třikrát jsem ji odmítl, že se o takové hlouposti nestarám. „To, že bych umřela, není hloupost!“ odpověděla a začali jsme se strašně hádat.

„Jak bych asi žil, proboha, normálně!“ odvětil jsem, začalo mě to vytáčet. Měli jsme tak pěkný večer a ona ho zkazila. „Normálně? Jako ty by sis našel někoho jiného?“ zakřičela a už to jelo. Říkal jsem jí, že nebudu řešit něco, co se nestane, a když už, tak až budeme staří, ale ona si postavila hlavu.

Mohlo by Vás zajímat:

Ilona (52): Načapala jsem manžela se ženou. Byl to šok, protože byla nafukovací. Nevím, co dělat

Nevěděl jsem, jestli se smát

„Tak asi bych sám nezůstal, ne? Nebo ty bys chtěla, abych byl do konce života osamělý?“ Nevěděl jsem, jestli to fakt myslí vážně, nebo hraje jen nějakou hru. „Ptám se, za jak dlouho!“ A tak jsem prohodil, že třeba za půl roku nebo za rok, bylo mi to fakt jedno, ale jak to slyšela, hodila po mně hrníčkem.

„Za půl roku? To je vidět, jak mě miluješ, ještě mi řekni, že by to byla ta podivná Marta!“ Takhle vzteklou jsem ji ještě v životě neviděl. A naše sousedka Marta není vůbec podivná. Náhodou se s ní dá docela dobře mluvit a vypadá normálně, tak jsem si opět rýpnul a řekl jí, co proti ní má, však Marta je v pohodě. To byla konečná.

Eva se nehodlala uklidnit a druhý den mi oznámila, že svatbu ruší, hodila po mně prstýnek a odešla. „Teď si můžeš jít za tou svojí Martou, určitě spolu už dávno spíte!“ Měl jsem ji rád, ale tohle peklo, které udělala, jsem v životě nezažil, a pokud se sama neomluví, tak se ozývat nebudu.

Mohlo by Vás zajímat:

Petr (30): Myslím si, že je moje žena frigidní. Snažím se, jak můžu, ale toto už není možné

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.