Lukáš si plně uvědomuje, v jak těžké době žije. Snaží se šetřit, kde se dá, a zbytečně neplýtvat. To samé vyžaduje po manželce a dceři. Jenže jeho manželka dělá všechno obráceně. Má totiž pocit, že jich se drahota netýká. Lukáš se bojí, kam až to celé může zajít.
Moje manželka Věrka (37) zjevně stále nepochopila, že je na čase šetřit. Doba je těžká a my se musíme uskromnit. Ona ale vesele plýtvá jídlem, větrá ve vytopeném domě a kupuje předražené potraviny.
Bylo na čase se uskromnit
Všechno je tak nekřesťansky drahé, že mám vážně strach, co bude dál. Doufal jsem, že když s Věrkou spojíme síly, najdeme způsob, jak tuto dobu přežít ve zdraví. Já jsem pro začátek přestal kouřit. Ze dne na den jsem s tím sekl. Cigarety stojí dost peněz a ty se nám budou hodit.
I Věrka je kuřačka, ale jasně mi řekla, že nepřestane. Už to je podle mě špatně. Nedonutí ji ani fakt, že máme doma dceru, vůči které máme povinnosti. Vanesa (14) chodí do školy. I tam je pořád co k placení. Potřeby, výlety a exkurze.
Co se zbláznil trh s energiemi, jsem jako na trní. Vlastníme rodinný dům. Blíží se zima a té se bojím ze všeho nejvíc. Zatím držím pevnou ruku nad tím, aby se doma netopilo elektřinou, ale pouze pomocí krbu. A i to má svůj přísný režim. Bohužel jsem jediný, kdo to dodržuje. Zjistil jsem, že sotva začnou Věrku trochu zebat nohy, už zatápí.
Manželka má pocit, že se nás drahota netýká
Co se týče jídla, ani tam se nedokáže uskromnit. Když jsem navrhnul, abychom nakupovali podle akciových letáků, málem dostala infarkt. „Jako že mám jezdit s letákem v ruce, objíždět krámy a kupovat podle slev? Jako to dělají důchodci?" vysmála se mi. „Přesně tak. Oni vědí, proč to dělají. Snaží se ušetřit, kde to jde. A my to budeme dělat taky," přikázal jsem.
Manželka se mi ale snaží dokázat, že mě nebude poslouchat. Dělá, jako kdyby se nás drahota netýkala. Vesele plýtvá jídlem a přijde jí to v pořádku. Před měsícem jsme dělali bramborovou kaši. Zbylo pár porcí, které se nesnědly. Za dva dny jsem našel kaši v koši. „Proč jsi vyhodila tu kaši?" zuřil jsem. „Nikdo už ji nechtěl, tak letěla," řekla ledabyle.
„Aha. My máme peněz nazbyt, že vyhazujeme jídlo?" rozčílil jsem se. To už ale Věrka nereagovala. Minule jsem zase našel v koši lehce sešlá rajčata. Když jsem žádal vysvětlení, panička mi oznámila, že ona nebude jíst seschlá rajčata. Přiznám se, že jsem měl sto chutí jí jednu plesknout. „Chápeš, že my si to nemůžeme dovolit? Jen tak vyhazovat jídlo?" uhodil jsem na ni.
Budu muset přitvrdit, aby to manželka pochopila
Požádal jsem holky, aby po sobě zhasínaly, zbytečně nevětraly a pokud to jen trochu půjde, aby si místo plné vany s vodou dávaly jen sprchu. Zatímco dcera to pochopila celkem rychle, Věrka dělá všechno obráceně. Zatopí si a pak začne větrat, protože jí je horko. Když něco řeknu, tak jsem za toho, kdo chce jen prudit.
Přitom je to naopak. To ona nechápe, že nás svým chováním přivede na mizinu. Možná si říkáte, že to přeháním. Jenže když to všechno sečtu, tak nám měsíčně vylítne z okna několik tisíc jen tak. Vyhazování jídla, manželčino kouření, zbytečné topení... To všechno jsou věci, kde se dá ušetřit, nebo alespoň neplýtvat. Nevím, jak to ženě vysvětlit, aby to pochopila. Není to můj rozmar. To doba si žádá skromného žití. Věrka mě donutí, že nad ní budu stát jako policajt a hlídat, co dělá.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.