Mája (24): Partner mi v těhotenství při hádce vrazil facku. Nevím, jak se k tomu postavit

S Michalem jsme se vždycky hodně hádali. Marně jsem doufala, že až otěhotním, budu pro něj ta křehká květinka, kterou bude mít potřebu ochraňovat. Ani tehdy ovšem nešel pro ostrá slova daleko a já často končila s pláčem ve vedlejší místnosti.

Mohlo by Vás zajímat:

Bedřich (26): V noci mě vzbudil přítel mojí sestry, abych jí předal vzkaz. Netušil jsem, že je tou dobou už mrtvý

S ničím mi nepomohl celé těhotenství

Čím více se blížil termín porodu, tím více mi jeho slova ubližovala. "To si myslíš, že když jsi těhotná, tak si z tebe každý sedne na zadek?" argumentoval často. Vím, že umím občas rýpat a jsem hádavá.

Důvodem našich rozepří byla hlavně absence pomoci, kterou jsem si od Michala tolik přála. Natékaly mi nohy a bylo mi čím dál hůř, nezvládala jsem vše tak, jako dřív. On se přesto nezvedl od televize. Chodil do práce, něco vydělal, přišel domů a lehl si. Já ale musela pracovat také, protože jeho mzda nestačila na pokrytí našich nákladů. A na mateřskou jsem nárok neměla.

Mohlo by Vás zajímat:

Jitka (36): Jeden večer u sousedů možná rozbije dvě manželství. Udělala jsem chybu, která se neodpouští

Dostala jsem od něj facku

Když jsme se pohádali ten osudný večer, důvod to mělo stejný. Žehlila jsem, nohy mi natékaly, že už jsem ani stát nemohla, a do toho jsem měla v troubě základ na svíčkovou. Chtělo se mi brečet a přemýšlela jsem, že nikdy nemůžu dodělat vše, co ještě bylo třeba. Michal přitom koukal už na třetí film.

"Nemohl by ses taky někdy zvednout a pomoct mi? Už nemůžu," ozvala jsem se. "Prosím tě, co budeš dělat, až tady bude to mimino? Normálně to ženský taky zvládají," odpověděl mi arogantně. Začali jsme se hádat a řvát na sebe. Já odešla do ložnice, třískla jsem s dveřmi, a pak se vrátila. Znovu jsme se poštěkali, a pak to přišlo: Michal mi dal facku. Takovou, že se mi až podlomily nohy. Okamžitě jsem se rozbrečela a utekla do pokoje.

Mohlo by Vás zajímat:

Agáta (29): Potratila jsem a musela na operaci. Smířit se s tragédií mi pomohl zvláštní zážitek

Od té doby spolu nemluvíme

Nemohla jsem uvěřit, že uhodil těhotnou ženskou, byla jsem v absolutním šoku. Myslela jsem si, že se přijde omluvit, ale to neudělal. Jen si vzal peřiny a šel spát do obýváku. Další dny jsme spolu nemluvili. Nemůžu to rozdýchat a zvedá se mi z něj žaludek.

Uvažuju, zda mám ještě teď v osmém měsíci odejít a vychovávat dítě sama. Nebo mu to odpustit? Stalo se to poprvé. Ale co když se to bude opakovat?

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Dagmar (45): Podvádím nejdůležitějšího člověka ve svém životě. Je to ale silnější než já

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.