Majda (23): Řekla jsem kolegyni surovou pravdu do očí. Teď mě nesnáší celé oddělení

Pracuji tři roky v sekretariátu, kde jsou samé ženy. Nedávno k nám nastoupila nová pracovní síla. Barča (28) je poměrně silná. S tím jsou spojené dvě nepříjemné věci. Pořád jí u stolu a každý den zapáchá potem. Rozhodla jsem se, že to vyřeším a narovinu jí řeknu, co mi na ní vadí.

Mohlo by Vás zajímat:

Sofie (29): Zvládla jsem skloubit mateřství s kariérou. Kolegyně mi to dávají pěkně sežrat

Nová kolegyně pořád jedla v kanceláři

Jsme fungující kolektiv pěti žen. Já jsem nejmladší, ale nic to na mém postavení nemění. Nejstarší je Libuše (43), která ve firmě pracuje déle než dvacet let. Před časem nás opustila Jindra, která šla za lepším. Šéf moc dobře věděl, že za ni musí najít náhradu. Když vzal sympatickou baculku Barču, zdálo se, že si budeme všechny rozumět.

Bára byla usměvavá a přátelská. Už první dny nám do práce nosila domácí koláče. To byl totiž její koníček - pečení dortů a laskominek. Zatímco ona dokázala sníst dort na posezení, my ho měly v lednici týden. Velmi rychle mi začalo vadit, že po ní všude zůstávají drobky. Když jí chtěl člověk s něčím pomoci, byl hned špinavý od šlehačky, od níž měla umazaný stůl.

Nikdo mimo mě to nijak nekomentoval, takže se zdálo, že jsem jediná, komu to vadí. K obědu si nosila samá ,,voňavá“ jídla. Zápach bramboráků se tak od oběda linul kanceláří ještě odpoledne. Jednou jsem se odvážila a požádala Báru, aby jedla v kuchyňce jako my ostatní. Všechny kolegyně ke mně zvedly zrak, jako bych řekla něco nezákonného.

Mohlo by Vás zajímat:

Klaudie (35): Nastoupila k nám nová kolegyně. Tím, co provádí, nám úplně znechutila práci

V létě začala silně zapáchat potem

Strčila jsem tedy hlavu do písku. Pomalu přicházelo léto. Máme kancelář zrovna v místech, kam celý den svítí sluníčko. Klimatizaci bohužel nemáme, takže horké dny jsou v práci vážně za trest. Naše milá Barunka se ale vinou nadváhy potí víc než normální lidé. No, víc. Potí se tak, že už v devět hodin ráno je cítit na míle daleko.

Mám stůl hned vedle ní, takže vím, o čem mluvím. Nejhorší jsou chvíle, kdy dá ruce za hlavu, aby se protáhla. Zápach potu se velmi rychle rozline místností a mně se zvedá žaludek. Kolegyně to řeší tak, že si kolem sebe stříkají vůni.

Je tedy patrné, že i jim to vadí. Mně se to ovšem příčí natolik, že když jsem naposledy běžela na záchod s tím, že budu zvracet, došlo mi, že jí to musím říct. Přišla jsem k Báře a bez okolků pronesla: ,,Mohla bys, prosím tě, používat deodorant? Ten smrad se nedá vydržet.“

Mohlo by Vás zajímat:

Zbyšek (42): V práci mě svádí mladší kolegyně. Její rafinované metody mě rozpalují k šílenství

Jsem jediná, komu to vadí

Bára pustila dortík z ruky a zrudla. Přičichla si k podpaždí a odpověděla mi: ,,Co máš za problém?“ A mně ztuhla krev v žilách. ,,Je to víc než trapné, ale prostě smrdíš potem. Sedím hned vedle a odmítám to čuchat. Tak s tím, prosím tě, něco dělej nebo mě máš na svědomí,“ řekla jsem povýšeně.

To už se zvedla Libuška. ,,To od tebe, Majdo, není hezké. Myslím, že to nafukuješ,“ snažila se mě krotit. ,,Tak proč si všechny stříkáte ty voňavky? To by mě teda vážně zajímalo,“ opáčila jsem. ,,Je nám horko, je to jen micerální voda na osvěžení,“ zpražila mě Libuška. Dopadlo to tak, že jsem černou ovcí našeho kanclu. A Bára vesele zapáchá dál. Svět se vážně zbláznil.

Mohlo by Vás zajímat:

Linda (34): Manželova kolegyně se rozvádí a z něj si udělala vrbu. Myslím si, že ho chce uhnat

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.