Marcela stojí před otázkou, zda zůstat v manželství. Její choť pořád řeší jen peníze. Bez jejího vědomí změnil PIN ke kartě a odmítá ho Marcele prozradit. Když po něm manželka chce nějaké vysvětlení, kloudné odpovědi se nedočká.
Mojí starostí je momentálně nefungující manželství. Tomáš (41) začal velmi lpět na penězích. Je to jediná věc, která ho zajímá.
Manžel změnil PIN ke kartě a nechal mě bez peněz
Když jsme měli málo peněz, byl neustále nervózní a podrážděný. Vydělával dlouhé roky sám, protože jsem byla s dcerou na mateřské. Mojí povinností bylo starat se o dítě a domácnost. Strašně jsem si přála vytvořit pro dceru krásnou rodinu. Udělat jí pěkně dětství. Místo toho polykám slzy a hledám způsob, jak naše problémy s Tomášem vyřešit.
Manžel zklamal moji důvěru. Začal být nespolehlivý a velmi nezdravě lpí na penězích. Když nebylo pomalu na chleba, hádali jsme se každý den. Po čase se situace zlepšila, protože dostal v práci přidáno. Měli jsme v plánu provést rekonstrukci našeho domečku. Když se naše finanční situace zlepšila, Tomáš si vzal hypotéku.
Jakmile peníze dorazily, změnil PIN ke kartě. Nepřišla jsem na to do chvíle, než jsem potřebovala dceři koupit nové oblečení. Nestačila jsem se divit, když jsem zadávala kód v obchodě a on byl chybný. Doma jsem se manžela zeptala: „Tys změnil PIN ke kartě? Nešlo mi dnes v obchodě zaplatit.“
Nic nechce řešit
„Vzhledem k tomu, jak se poslední dobou hádáme, jsem usoudil, že to bude bezpečnější,“ řekl suše. „Bezpečnější pro koho? Pro tebe? Za koho mě máš?“ křičela jsem na něj. „Zkrátka ti nevěřím,“ řekl jen tak. Po osmi letech vztahu mě to neskutečně zamrzelo. Jsem poctivý člověk, který nikdy nic neukradl.
Od té chvíle jsem se doma cítila jako cizí. Peníze dostávám na příděl. To, že máme ve vztahu problémy, jsme věděli oba. Když jsem chtěla něco řešit, Tomáš to vždy razantně odmítl: „Nebudu pořád omílat to samé.“ Musela jsem poprosit o peníze rodiče. Doma se nedá dýchat. Tomáš řídí celou rekonstrukci sám. Nesmím do ničeho mluvit.
Je složité žít s někým, kdo vám nevěří. Za jakoukoliv hádku mohu já. Podle Tomáše chci pořád jen něco řešit. Nespíme spolu, nepodnikáme společné aktivity. Sotva přijde z práce, už je doma dusno. Navrhla jsem mu dokonce i partnerskou terapii. A co mi na to řekl? „NIKDY! Nebudu vykládat o našem životě cizí osobě.“
Náš vztah postupně chřadne
Když se ho zeptám, jak bylo v práci nebo jak se mají jeho rodiče, odsekne. Když pátrám dál, co mu je a proč nemluví, mlčí. Vždycky uhne očima. Vlastně nikdy nedostanu odpověď. Nedávno jsem se zeptala, zda mě vůbec ještě miluje. Opět mlčel. Vlastně mi tím odpověděl. Nebýt toho, že spolu máme dítě, už bych dávno odešla.
Cítím obrovskou tíhu na bedrech. Z usměvavé ženy se stává samotářská smutná matka. Co je ale asi úplně nejhorší, že Tomáš není zlý člověk. Dcera ho miluje, o tom není pochyb. Vždycky všem rád pomůže. Nekouří, nepije. Bohužel to, že spolu nekomunikujeme, náš vztah postupně zabíjí. Podle něj za všechno mohu já. Když chci znát svoje chyby, tak zase jen mlčí. Zdá se, že jsme dospěli do bodu, kdy už si nemáme co nabídnout.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.