Mariana (21): Když se mi v pokoji zjevila postava v kápi, myslela jsem, že mě už nic děsivějšího nepotká. Mýlila jsem se

Vůbec nevím, jak mám svůj příběh začít. Je tak podivný, že nenacházím ta správná slova. I když věřím v některé nadpřirozené věci, pro svůj zážitek žádné vysvětlení nemám.

Mohlo by Vás zajímat:

Radana (27): V lese mě pronásledoval neznámý tvor. Věřím, že kdybych neutekla, jsem dnes mrtvá

Zahlédla jsem v rohu postavu v černé kápi

Byl to den jako každý jiný. Ráno jsem se vzbudila a cítila, že je v pokoji nezvykle chladno. Měla jsem pocit, že pravá ruka, která mi vyčuhovala z postele, je snad zmrzlá. Chtěla jsem s ní pohnout a schovat ji pod peřinu, jenže to nešlo.

Vlastně jediné, čím jsem mohla hýbat, byly oči. Snažila jsem se promluvit, abych si mohla zavolat pomoc. Přítel spal v obýváku po noční směně. Nevydala jsem však ze sebe ani hlásku. Došlo mi, že si musím pomoci sama. Zmateně jsem těkala očima po pokoji a přemýšlela, co budu dělat. Pak se můj pohled zastavil v rohu pokoje.

Stála tam vysoká postava v černé kápi. Čím déle jsem na ni hleděla, tím větší mi byla zima. Pravou ruku jsem už vůbec necítila. Snažila jsem se na postavu promluvit, respektive ji vyhnat z pokoje. Neviděla jsem jí do tváře, protože hlavu měla skloněnou k zemi. Snažila jsem se ze všech sil pohnout, ale bylo to marné.

Mohlo by Vás zajímat:

Anežka (24): Už věřím na duchy. Může za to zkrvavená postava, kterou jsem zahlédla v lese u Mukařova

Podobný zážitek mě čekal na procházce se psem

Všimla jsem si, že dveře do pokoje jsou pootevřené a škvárou se právě protáhl náš pes Rejní. Jakmile vešel, začal štěkat. A to přímo na postavu, která stála v rohu. Ta zvedla hlavu a já všiml, že nemá tvář. Takhle vyděšená jsem v životě nebyla. Rejní štěkal a vrčel. Běžel ke mně a začal mi olizovat ruku trčící z postele.

Postava se postupně vytrácela. Ve chvíli, kdy zmizela úplně, jsem se zase mohla hýbat. Pes se mi ruku snažil zahřát. Když jsem odkryla peřinu, měla jsem načernalé nohy. V tu chvíli přiběhl přítel, kterého vzbudil psí štěkot. Nebyla jsem mu schopna říct, co se mi stalo, tak jsem si vymyslela, že jsem měla noční můru.

Od té doby jsem už postavu ve svém pokoji neviděla. Nicméně několik týdnů na to se mi stalo něco, co s tím zjevením dozajista souvisí. Šla jsem na procházku s Rejním směrem k lesu. Zničehonic se rapidně ochladilo a padla hustá mlha. I pes znervózněl.

Mohlo by Vás zajímat:

Lea (42): V lese nás s kamarádkou pronásledovalo neznámé stvoření. Málem jsme přišly o život

Divoký kůň a postava v černém k sobě patří

I přes sluchátka v uších jsem zaslechla pronikavé zařehtání koně. ,,Co tady dělá kůň, proboha?“ přemítala jsem. Sluchátka už jsem nechala sundaná. Šla jsem dál a zrychlovala, protože řehtání nabývalo na intenzitě. Pár metrů od lesa jsem se musela zastavit, zahlédla jsem tam totiž zdivočelého černého koně.

Pobíhal sem a tam a neustále nespokojeně řehtal. Jsem milovníkem koní, takže jsem šla k němu blíž. Co mě ale zarazilo, bylo, že na zemi nezanechával žádné viditelné stopy. Pak najednou řehtání ustalo. Kůň se uklidnil. Z lesa vyšla postava v černé kápi, usedla na koně a společně zmizeli v mlze.

Je to již několik měsíců a od toho dne, kdy postava usedla na koně, jsem ani jednoho z nich neviděla. Možná se hledali z minulosti. Ne, opravdu nevím, o co šlo. To si mohu jen domýšlet.

Další příběhy ze života ➔

Mohlo by Vás zajímat:

Romana (23): Po mámině smrti jsem hledala útěchu v lese. Málem mě to stálo život

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.