Mariana (34): Čekali jsme, co se vyklube z našich nových sousedů. Bohužel předčili naše nejčernější očekávání

Bydlíme v řadovém domě v menší vesnici. Z jedné strany máme skvělé sousedy. Skoro bych se nebála říct, že jsme přátelé. Z druhé strany jsme ještě donedávna sousedili s lidmi, se kterými jsme žádný vztah neměli. Oni neřešili nás a my neřešili je. Stačilo nám, že se pozdravíme a tím to celé končilo.

Mohlo by Vás zajímat:

Daniela (45): Sousedé pořád neskousli naši nálepku Pražáků. Dělají nám ze života peklo

Čekali jsme na nové sousedy

Když manžel David (37) náhodou na internetu zjistil, že sousedé z levé strany dům prodávají, byli jsme zvědaví, kdo se tam po nich nastěhuje. Roman s Adélou byli minimálně o patnáct let starší než my. Jejich dvě pubertální děti nás neuměly ani pozdravit. Vždy raději sklopily oči k zemi. Po čase jsme si na to zvykli a brali to jako běžnou věc.

Na druhé straně nikdy nedělali hluk ani žádné jiné schválnosti. Mluvili jsme spolu, jen když se řešily věci týkající se pozemku, který byl pod naším domem a oni ho chtěli odkoupit. Byl to chladný, ale klidný vztah. Během července jsme zaregistrovali, že u nich doma probíhají časté prohlídky a že je prodej zjevně na spadnutí.

Posledních 14 dní v srpnu přijela stěhovací auta a zamlklí sousedé byli pryč. ,,Tak kdo se asi nastěhuje?“ vznesla jsem řečnickou otázku směrem k manželovi. ,,Doufám, že někdo, kdo má stejně staré děti jako my. To by bylo fajn,“ řekl a já mu dala za pravdu.

Mohlo by Vás zajímat:

Blanka (54): Manžel chodil každý večer za sousedem. Nestačila jsem se divit, co spolu dělají

Jejich kluk je u nás pečený vařený

Už druhý den jsme viděli ženu kolem čtyřiceti let, jak obchází svůj nový dům. ,,Vypadá přátelsky, tak snad budou v pohodě,“ pronesla jsem tajně za záclonou. Na zahradě jsme slyšeli dětský smích, takže byla naděje, že naši potomci budou mít nového kamaráda.

Odpoledne jsme si hráli na zahradě, když se otevřelo okno z druhého patra jejich domu. Malý kluk promluvil směrem k našim dětem: ,,Ahoj, já jsem Fanda, mohl bych si s vámi hrát?“ Moc se nám to nehodilo, chystali jsme se vyjet na kola. Dcera Eliška (6) mu ale odpověděla: ,,Jasně, přijď k nám!“

Fanda (9) nám všem podal ruku a znovu se představil. Zalezli si do dětského pokoje. Měla jsem doma cizí dítě, takže jsem si šla přes dveře poslechnout, jak si hrají. ,,Pokládej mi otázky, ale těžké, chci být ten nejchytřejší kluk na světě,“ pronesl Fanda. Eliška je ještě dítě, takže mu nedokázala vyhovět. ,,Nevadí, tak se budu ptát já,“ prohlásil a byl docela direktivní.

Mohlo by Vás zajímat:

Nela (61): Sousedé nedokážou zabavit své děti, tak jim pořídili něco, co mě ničí

Často děláme, že nejsme doma

Po chvíli přišel náš syn Pepa (4), že si s tím klukem nechce hrát, protože je divný. Šla jsem Fandu poprosit, aby šel domů, protože chceme jet na výlet. ,,A můžu s vámi?“ otázal se a mně zatrnulo. ,,Dneska ne, třeba jindy, jo?“ slíbila jsem mu a vyprovodila ho ke dveřím.

Večer, když jsme se vraceli z kol, čekal u dveří. ,,Ahoj, co tu děláš?“ zeptala se Eliška. ,,Jdu si s vámi hrát,“ řekl a automaticky vešel dovnitř. ,,Uf, tak to bude asi náročné,“ pronesla jsem k Davidovi. ,,A kde má mámu? Proč nám ho sem furt posílá?“ zuřil. Vtom někdo zazvonil. Byla to maminka vtíravého Fandy.

Nevadí mi, že je Ukrajinka a má jiné zvyky. Vadí mi, že tu bydlí sotva čtrnáct dní a my máme každý den jejího kluka doma. Někdy dokonce i na večeři. Oksana je nám také pořád v patách. Její manžel je sedm dní v týdnu v práci. Asi se cítí sama. Bohužel se nás přilepili brzy a mně to vadí. Tak často děláme, že nejsme doma, a bojíme se vystrčit nos na zahradu.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Maruška (28): Noví sousedé nám změnili život. Jenom škoda, že se to nesmí dozvědět

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.