Marie zariskovala a po rozchodu se vrátila do domu, kde kdysi žila. Nyní ji čekalo společné bydlení s bratrem a jeho přítelkyní Petrou. První dva měsíce bylo všechno naprosto ideální. Jednoho dne ale Petra překročila určitou mez. Začala Marii šmejdit v pokoji. Jak z toho ven?
S přítelem žijeme v jednom domě s mým bratrem Jirkou (35) a jeho přítelkyní Petrou. Zprvu se zdálo, že to bude pohodové bydlení, jenže všechno je jinak.
Jarka (40): S dcerou mlátí puberta. Denně mám nervy na pochodu. Kdy to přejde?
Bydlení s bráchou
Jak to celé vzniklo? Po sedmi letech jsem se rozešla s dlouholetým přítelem Adamem. Bydleli jsme spolu v jednom bytě v Praze. Musela jsem se rozhodnout, zdali si budu platit nájem sama, nebo přijmu nabídku svého bratra. Ten žil v domě našich rodičů, kteří tam už nebydleli. Přemlouvala mě i bratrova přítelkyně Petra, se kterou jsem měla skvělý vztah.
Tvrdila, že společné bydlení pro mě bude časem, v němž si mohu rozmyslet, co budu dělat dál. Nabádala mě, že si něco našetřím a pak se mohu kdykoliv trhnout. Je pravdou, že nájemné, které po mně chtěli, bylo vážně směšné. Šlo spíše o takový symbolický příspěvek. Tak jsem nakonec kývla. Měla jsem znovu svůj pokoj, ve kterém jsem roky předtím žila.
V kuchyni jsme se s Petrou střídaly. Jedna se snažila nepřekážet té druhé. Po dvou měsících jsem musela uznat, že mi to vyhovovalo. Měla jsem psa, o kterého se mi Petra v době, kdy jsem byla v práci, starala. Byla totiž na mateřské dovolené. Po čase jsem si našla nového přítele. Ten bydlel u svých rodičů v Praze v malém bytě.
Nabourané soukromí
Po půl roce jsem se zeptala bráchy, zdali by u nás mohl bydlet i Michal. Nebyli proti. Dokonce se z Jirky a Michala stali kamarádi. Stav naprostého ideálu. S Petrou jsme se střídaly na směny, co se týkalo úklidu celého domu. Jednoho dne, když jsem se večer vrátila z práce, mě čekalo překvapení.
Petra mně i Michalovi vyprala plný koš špinavého prádla. Bylo mi trochu trapně, protože jsem tam měla i spodní kalhotky, které zrovna vidět nemusela. Šla jsem jí za to poděkovat, ale pronesla jsem něco ve smyslu: „To ale vážně nemusíš, vyperu si sama.“ Petra mávla rukou, že je doma a má na to čas. Nepochopila, že mi to vadí.
Další den jsem měla prádlo vyžehlené a v koši připravené v pokoji. Vlastně nám uklidila i celý pokoj, utřela prach a vytřela. Je pravdou, že úklid není zrovna středobodem mého vesmíru, takže si asi myslela, jaká jsem nepořádnice. Ale byl to můj pokoj a nemusela tam lézt. Znovu jsem jí za to poděkovala, ale už trochu razantněji jsem ji požádala, aby to nedělala.
Musím se odstěhovat
Soukromí bylo najednou to, co mi chybělo. Když jsme se s Michalem chtěli milovat, museli jsme být zcela potichu. Většinou jsme se milovali pozdě v noci. Naplněný kondom jsme položili na zem s tím, že ho ráno vyhodíme. Ráno to byla ta poslední věc, na kterou jsme mysleli. Odjeli jsme do práce a na náš malý nepořádek jsme zkrátka zapomněli.
Když jsem se vrátila domů, bylo to snad poprvé, kdy nebyla Petra samý úsměv od ucha k uchu. Vzala si mě stranou a pověděla: „Jste nechutný. To ten kondom nemůžete vyhodit? Co kdyby to našla malá Lenička?“ „Tak mi nemáš lézt do pokoje. Je to můj pokoj,“ odsekla jsem jí.
A začala válka. Šmejdí mi v pokoji, hledá, co by na mě našla. Mohla bych ho zamykat, ale můj pes si tam přes den někdy chodí lehnout. Díky nim už mám nějaké peníze bokem, takže hledám bydlení. Bylo to celé jen tak tak, protože teď přišel brácha s tím, že mi zvedají nájem.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.