Marie (38): Dcera udělala stejnou chybu jako kdysi já. Chci jí pomoci, jenže to má háček

Sama jsem měla dceru poměrně brzy. Stala jsem se matkou už v devatenácti letech. Teď je ve stejném věku těhotná i moje dcera.

Mohlo by Vás zajímat:

Dagmar (64): Dceři vadí, že chodím do práce a nestarám se o její dítě. Prý jsem špatná babička

Byla jsem mladá máma

Bylo mi osmnáct a měla jsem s tehdejším přítelem Radkem docela divoký vztah. Často jsme chodili do hospody, kde jsme pochopitelně neseděli u minerálky. Doma jsme se vždycky pod vlivem alkoholu bouřlivě milovali. Z jedné takové noci jsem otěhotněla. Je to ostuda, ale vůbec mě tehdy nenapadlo, že se může něco takového stát.

Zatímco Radek to vzdal a opustil mě, já jsem se rozhodla si dítě nechat. Matka ze mě sice nebyla moc nadšená, ale snažila se mi pomáhat, protože jsem ještě studovala poslední ročník střední školy. Ve škole to nebylo jednoduché, profesoři na mě koukali skrz prsty. Bylo jim nejspíš jasné, že nešlo o plánované těhotenství.

Nakonec jsem to s pomocí rodičů zvládla a dnes mám dospělou dceru. Jak se zdá, jablko nepadá daleko od stromu. Blanka (18) mi totiž oznámila, že je těhotná. Stejně jako já tehdy se rozhodla, že si dítě nechá. Historie se opakuje. I Blanka dokončuje poslední ročník střední školy. Nabídla jsem jí svoji pomoc, protože přesně vím, jak se cítí.

Mohlo by Vás zajímat:

Hedvika (44): Dcera se chce osamostatnit, ale já bez ní nedokážu žít. Prý jsem na ní závislá

Jablko nepadá daleko od stromu

Blanka se docela rychle srovnala, přestala dělat hlouposti. Snaží se ze všech sil plnit studijní plán, aby mohla odmaturovat. Je to má podmínka toho, že jí pomůžu. Musí dodělat školu.

Jenže je tady ještě jeden problém. Najednou jsem si uvědomila, že mi chybí roky, kdy jsem nemohla jako mladá holka randit, protože jsem se starala o malé dítě. Do toho na mě dopadla samota, protože nemám partnera. Rozhodla jsem se, že to zkusím přes seznamku. Měla jsem štěstí už na třetí pokus. Přišel muž v mém věku, který hledá to samé jako já. Lásku, pochopení a parťáka na výlety.

Začala jsem po večerech chodit na rande. Blanka se stejně pořád učí, takže je možná dobře, že nejsem doma. Mám pocit, že jsem chytla druhý dech. Sice máme s Pepou omezené možnosti, protože je skoro všechno zavřené, ale i tak jsme si našli způsob, jak se zabavit. Jezdíme do přírody, tu nám ještě nikdo nezakázal.

Mohlo by Vás zajímat:

Sandra (33): Naše dcera nesmí na veřejnosti tchyni říkat babičko, protože ji to uráží

Chci žít svůj život

Čas běží a Blanka má za pár měsíců rodit. Už teď mi děkuje, že jí pomáhám a že ji u sebe nechám s dítětem bydlet. Mně ale začíná docházet, že chci žít zcela jiný život. Ráda bych časem vzala Pepu k sobě domů. Pokud tam ovšem bude dcera a řvoucí mimino, myslím, že nebude mít ani chuť. Řekla jsem mu, jak se věci mají. Nabídl mi, abych se klidně nastěhovala k němu.

V první chvíli se mi ten nápad líbil, dalo by se říct, že jsem byla nadšená. Ale pouze do momentu, než jsem přišla domů. Blanka seděla nad učením a plakala, že se cítí hrozně. Zjevně jí začaly pracovat hormony a ona neví, čí je. Na moje oznámení, že bych se měla stěhovat, ani nedošlo.

Moc si přeji konečně žít vlastní život vedle muže, kterého mám ráda. Na druhou stranu v tom nemohu dceru nechat. Potřebuje mě. Je možné, že si kvůli tomu budu muset nechat utéct svoji životní lásku.

Mohlo by Vás zajímat:

Romana (65): Odmítám vnoučatům nahrazovat jejich matku. Dcera mi dala nůž na krk

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.