Marika nemohla dlouhé roky najít toho správného muže. Pak narazila na Dalibora a teď se zdá, že je konečně tím pravým. Její kamarádce se ale nezdál. Tvrdila, že je s ním spojené nějaké neštěstí...
Dlouhá léta jsem hledala takového muže, abych i uvnitř cítila, že to bude ten pravý. Prošla jsem si řadou vztahů, než jsem poznala Dalibora. Bylo na něm něco, co žádný jiný chlap neměl. Byla to jiskra v očích.
Nový muž
Šla z něj taková zvláštní energie. Přišlo mi to, jako by kolem sebe měl nějaký neviditelný kruh, který ho chránil. Já do toho kruhu časem začala patřit také. Můj život najednou dával smysl. Měla jsem skvělou práci, rodina se těšila zdraví a teď jsem našla i muže, kterého jsem si léta přála.
Když jsem Dalibora představila přátelům, i tam vše klaplo. Tedy až na jednu moji kamarádku. Naďa se mi nikdy nebála říct věci na rovinu. "Mariko, dej od něj ruce pryč, jde z něj strach. Cítím z něj neštěstí,“ pronesla. Blíž to ale nedokázala specifikovat, a jsem její prosbu nevyslyšela.
Dál jsem si užívala pocit štěstí. Pak mi ale zavolala právě Naďa. "Nevím, jak ti to říct, ale Lukáš zemřel. Srazilo ho auto." Nebyla jsem schopna hovor dále vést. Lukáše jsem znala téměř patnáct let. Dalibor mi k tomu řekl: "To je trest za ty krádeže." Netušila jsem, o čem mluví.
Začalo neštěstí
Pohřeb byl velmi smutný. Lukáš byl přece tak mladý! Nevěřila jsem, že je vážně po smrti. Dlouho mi trvalo, než jsem začala myslet pozitivněji. Během toho času jsem Dalibora představila rodičům. Mamce se líbil, ale táta měl výhrady. Tvrdil, že něco skrývá. Mluvil podobně jako Naďa. Co to se všemi je, říkala jsem si.
Za měsíc mi volala mamka z nemocnice. Táta dostal infarkt a nevypadalo to s ním dobře. Okamžitě jsem tam jela. Všude samé hadičky a přístroje. Dalibor jel se mnou, nad tátovou postelí náhle pronesl: "To má z toho, jaký život vede." Začala jsem křičet: "Jsi normální? Umírá mi tady táta, co to říkáš?" A požádala ho, aby odešel.
Táta do týdne zemřel. Mamka se sesypala a já vlastně také. Byla jsem na pokraji sil. Naďa mě chtěla podpořit a pozvala mě k sobě domů na čaj. Byl tam ale ještě někdo další - kamarádka, která se zajímá o astrologii a různé ezoterické věci. Nabídla mi výklad budoucnosti.
Přítel je smrtonoš
Začala mi číst z rukou a pak se zhrozila: "Okamžitě se toho muže zbav! Je to smrtonoš!" Koukala jsem na ni jako na blázna. Vůbec jsem netušila, o kom a o čem je řeč. Naďa se do toho vmísila: "Já ti to říkala, ten chlap je divný.“ Uznala jsem, že až po jeho vniknutí do mého života přišla ta dvě úmrtí. Ale může to být jen náhoda!
Jenže výklad pokračoval. "Další na řadě je tvoje matka! Musíš se s ním okamžitě rozejít." Přiznám se, že mě to vyděsilo. Rozhodla jsem se, že nebudu hazardovat a s Daliborem to ukončím. Když jsem mu řekla, že se chci rozejít, jeho odpověď byla: "Jednoho dne se ale ještě potkáme."
Už je to měsíc, co jsme se neviděli. Nikdo další nezemřel. Doufám, že jsem to stihla včas zarazit a modlím se, abych ho už nikdy nepotkala.
Karolína (26): Večerní focení na hřbitově změnilo můj pohled na zmrtvýchvstání
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.