Marta (18): Na dovolené s rodiči jsme přespali ve stařičkém hotelu. Omšelé vybavení měl být ale ten nejmenší problém

Už to sice budou čtyři roky, co se to stalo, ale nemění to nic na tom, že mi to zůstane v hlavě snad navždycky. Vyrazili jsme tehdy s rodiči do Chorvatska. Jako akční rodina jsme každý den spali někde jinde. Úkolem bylo, abychom za co nejkratší dobu viděli co nejvíce míst. Ten nejzajímavější zážitek nám ale nakonec přichystal jeden starý hotel.

Mohlo by Vás zajímat:

Sandra (36): Namísto romantického víkendu v hotelu jsme zažili něco děsivého. Raději jsme utekli

Našli jsme starý hotel

Dopředu jsme měli naplánovaná místa, kam se chceme podívat. Ubytování bylo skoro to poslední, co jsme řešili. Vždycky jsme našli nějaký hotel nebo penzion, kde jsme mohli složit hlavy. Druhý den naší cesty jsme projížděli jakousi zapadlou vesnicí. Už byla tma a táta řekl, že dál nepojedeme a najdeme si ubytování.

Jenže lidé jako by zmizeli z ulic a my se neměli koho zeptat na nějaký dobrý hotel. Museli jsme si poradit sami. Jezdili jsme pořád sem a tam a nemohli nic vypátrat. Už to vypadalo, že budeme spát v autě, když mamka vykřikla. ,,Tamhle na konci ulice je nějaký hotel!“ Všichni jsme se zaradovali. To, že nejde o bůh ví co, jsme zjistili, až když jsme přijeli blíž.

,,To vypadá spíš jako strašidelný hrad než hotel,“ pronesla mamka. ,,Na jednu noc to stačí,“ opáčil táta a vydali jsme se na recepci. V té ovšem nikdo nebyl. Zazvonili jsme tedy na zvoneček, který byl položený na pultu. ,,Tady snad nikdo není,“ rozčiloval se táta. V tu chvíli se za námi objevil jakýsi muž. ,,Přejete si?“ zeptal se podivně chraplavým hlasem.

Mohlo by Vás zajímat:

Alena (37): Měla to být týdenní skvělá dámská jízda. Místo toho jsme zažily něco děsivého

Noc byla víc než strašidelná

Táta si odkašlal. ,,Jeden pokoj, prosím,“ pronesl a my si vyměnili významné pohledy. ,,Jak myslíte,“ řekl muž a dal nám klíčky. Bylo evidentní, že jsme v hotelu sami. ,,Ten byl ale divnej, co?“ zhodnotil táta muže. ,,Jak z Addamsovy rodiny,“ zavtipkovala jsem. Všichni jsme byli unavení, a tak jsme si šli rovnou lehnout.

V noci nás vzbudil šílený jekot. ,,Slyšíte to?“ vyskočil táta z postele. ,,Tady snad někoho vraždí nebo co,“ vyděsil se a otevřel dveře na chodbu. Tam byl ale klid. ,,Divný, na chodbě to slyšet není, ale tady jo. Pojďme spát, brzy ráno pojedeme,“ zavelel. Já už do rána neusnula. Přes ten vřískot se spát nedalo. Nahánělo mi to strach.

Chvílemi jsme slyšeli i nějaký dupot. Mamka měla oči na vrch hlavy, jak se bála. Ráno jsme naskákali do auta a snažili se na tu noc zapomenout. Čekala nás ještě spousta dní dovolené, které jsme si nechtěli nechat pokazit. Když se pobyt chýlil ke konci, vraceli jsme se přes vesnici, kde stál ten hotel. Chtěli jsme se na něj ještě jednou podívat, ale zaboha ho nemohli najít.

Mohlo by Vás zajímat:

Tadeáš (27): Na tu noc nikdy nezapomenu. Na hřbitově jsem omylem vyfotil něco, z čeho mi běhá mráz po zádech

Za pár dní už tam hotel nestál

,,Nebylo to někde jinde?“ zkoušela jsem to rozluštit. ,,Ne, jeli jsme tady kolem toho hřbitova. Ten tu je, ale hotel ne. To je zvláštní,“ řekla mamka. Vesnici jsme projeli skrz na skrz, ale hotel nikde. Tátovi to nedalo a zeptal se na něj jednoho místního muže.

,,Ten hotel tady není už dobrých deset let. Stala se v něm vražda. Majitel se z toho zhroutil a hotel prodal. Ten postupně chátral, až ho srovnali se zemí,“ vylíčil nám a my zalapali po dechu. Hned se totiž nabídla otázka, kde jsme to vlastně spali, když ne v tom hotelu? Vskutku velká náhoda, že bychom měli všichni tři halucinace, nemyslíte?

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Valérie (47): S kamarádkou jsme přespaly ve staré hájovně. Co jsme se dozvěděly druhý den, nás šokovalo

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.