Martin se nestačí divit, jak se změnila jeho Dana. Sotva začala chodit do posilovny, všechno ostatní je pro ni vzduch. Kašle na Martina i na jejich malého syna. Vidí jen sebe a svou figuru. Když někde zahlédne tlustou ženu, už ji pomlouvá. Martin se bojí, že se jejich vztah kvůli tomu rozpadne.
Moje přítelkyně Dana (32) se chtěla po porodu vrátit do formy. Zvolila k tomu pravidelnou návštěvu posilovny. Jenže celé se to zvrtlo a já ji skoro nevidím. Mluví jen o činkách, trenérovi a proteinu. Vůbec ji nepoznávám. Mám strach, že mi časem uteče.
Přítelkyně začala chodit do posilovny
Když se Danča stala matkou, byla neuvěřitelně šťastná. Velmi dlouho jsme se o dítě pokoušeli a bylo kolem toho dost trápení. Doufal jsem, že když se vše povedlo, budeme si užívat jeden druhého a našeho syna. Dokud bylo kolem Matěje dost práce, Danča na nic jiného neměla čas. Sotva ho však po půl roce přestala kojit, zaměřila se na sebe.
„Musím se sebou něco udělat. Jsem jako želatina," pronesla jednou zoufale před zrcadlem a chytala se za špeky na břiše. „Začnu chodit do posilovny," pronesla s vážnou tváří. „Ale jdi ty, vypadáš skvěle," chlácholil jsem ji. Danča se však pevně rozhodla, že svoje tělo změní k nepoznání. Našla si posilovnu kousek od našeho bytu.
Vzhledem k tomu, že o fitness životě nic nevěděla, zaplatila si trenéra. Ze začátku chodila dvakrát týdně. Už během prvních návštěv byla velmi nadšená. „Richard mě pochválil, že mám dost svalové hmoty," básnila. „Prý to nebude zase tolik práce, jak jsem si myslela," dodala. Jenže najednou se všechno točí právě kolem jejího cvičení.
Mění se nejen fyzicky, ale i duševně
Každý den se mě ptá, kdy může jít cvičit. Vzhledem k tomu, že jí v rozvoji nechci bránit, dopřávám jí hodně volného času. Starám se o malého Matěje rád, ale žena mi začíná chybět. Po dvou měsících byly na ní vidět první výsledky. A právě ty ji ženou dál. Ze dvou hodin týdně je najednou pět návštěv posilovny. Sotva vejdu do dveří, bere brašnu a utíká pryč.
Trápí mě to, protože si najednou přijdu velmi sám. Nevadí mi, že syna každý večer koupu já, nebo že večeříme o samotě. Vadí mi, že se Danča nemění jen fyzicky. Mění se i její povaha. Jakmile vidí někde nějakou baculku, už ji pomlouvá. „Podívej se, jaký má faldy ta bruneta," řekla nedávno v obchodě celkem nahlas.
Dokonce začala urážet mou sestru. Petra má problémy se štítnou žlázou a váhá jí hodně kolísá. Když jí Danča nedávno bez okolků řekla, že je tlustá, styděl jsem se. Ségra mi pak volala celá ubrečená, co to jako mělo znamenat. Musel jsem se za Danču omluvit. Nevím, proč se najednou chová tak namyšleně.
Začínáme si být cizí
Má za sebou téměř půl roku pravidelného cvičení a vypadá skvěle. Má pevnou postavu a je spokojená. Jenže tím to začíná a současně končí. Jinak s ní není řeč. Řeší jen sebe, své centimetry a makra. K synovi už se také nechová tak hezky, jako na začátku. Někdy mám pocit, jako kdyby jí byl na obtíž.
Když jsem se k tomu vyjádřil a dal najevo, že bych ji rád viděl víc doma, děsně se naštvala. „Místo toho, abys mi něco zakazoval, tak bys měl taky zhubnout," sjela mě. Já jen těžce polkl. My dva si nemáme co říct. Kvůli jejímu koníčku jsme si cizí. Stýká se převážně s lidmi z posilovny a já jako kdybych byl vzduch. Byl bych mnohem raději, kdyby byla tlustá, ale zůstala doma. Bojím se, že nás to může zcela rozdělit. Já nikdy nebudu sdílet nadšení z jejího hobby. A ona podle všeho nemá v plánu přestat cvičit. Co s tím mám udělat?
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.