Martina dlouho hledala práci, která by ji naplňovala. Nakonec se našla v pečení na zakázku. Před Vánoci tak nemá o objednávky nouzi. Jednoho dne se u ní zastavila pro cukroví dost nepříjemná blondýna, která jí navíc mezi dveřmi řekla něco, co Martině obrátilo život vzhůru nohama.
Už jako malou mě bavilo pomáhat mamce při pečení. To, že se tím jednou budu živit, mě přesto ani ve snu nenapadlo. Musela jsem si projít třemi zaměstnáními, abych si uvědomila, že jediné, co mě skutečně naplňuje, je pečení na zakázku.
Začal jsem péct na zakázku
Začnu od začátku. S manželem Vláďou jsme se poznali v cukrárně, kam jsem chodila obdivovat dorty a další výtvory. On si tehdy zašel na indiána. Dali jsme se do řeči a za pár let mi navlékl snubní prstýnek. Máme spolu dvě děti - Tobiáše (6) a Anežku (8).
Já jsem velmi klidné povahy. Mám ráda lidi, společnost a zábavu. Nikdy nic moc neřeším. Se mnou se snad ani nedá pohádat. Jediné, v čem jsem pořád tak nějak plavala, byla práce. Zkoušela jsem dělat na recepci, ale nebavilo mě to.
Když mě přijali na pozici asistentky ředitele, myslela jsem si, že to bude ono. Čas ale ukázal, že se na tu práci nehodím. Zariskovala jsem a zkusila se živit domácím pečením. Ze začátku šlo o kšefty po známých a okolí. Pořád jsem se měla co učit. Nicméně ohlas jsem měla velký a rychle se proslavila.
Objednala si u mě zboží i jedna panička
Najednou jsem měla spoustu zakázek. Musela jsem si domů pořídit speciální troubu a další lednice. Vláďa mě podporoval. Ono to začalo i docela slušně vydělávat. A to nejdůležitější - já byla šťastná. Dělala jsem to, co mě bavilo a naplňovalo. Velký boom jsem zažila už loni na Vánoce. Pekla jsem cukroví a vydělala si balík.
Letos jsem otevřela objednávky také velmi brzy, aby byl čas vše naplánovat. V tom množstvím zakázek byla i jedna, která mi zničila můj sen o dokonalém životě. Minulý týden si měla objednávku vyzvednout žena, která chtěla jen čtyři druhy cukroví. Během emailové komunikaci nebyla zrovna dvakrát příjemná.
Hned jsem si udělala obrázek, že je to nějaká panička, která na blbost jako péct cukroví nemá čas. A tak to také bylo. Když u nás zaparkovalo černé auto a z něj vylezla nafintěná blondýna, šla jsem jí předat krabici. Namyšleně stála u dveří a čekala. ,,Dobrý den, jdu si pro to cukroví,“ začala.
Oznámila mi, že má poměr s mým mužem
Podala jsem jí krabici a požádala o peníze. ,,Doufám, že bude tak dobré, jako ty vzorky, co mi Vláďa vozil,“ pronesla. ,,Vzorky?“ znejistěla jsem. ,,No, jste jeho žena, ne? Ta šmudla, co peče,“ pronesla a sundala si brýle. ,,No dovolte,“ reagovala jsem šokovaně. ,,Víte, možná byste měla vyndat hlavu z trouby a víc si hlídat manžela,“ zpražila mě a odešla.
,,Počkejte, jak to myslíte?“ volala jsem za ní, ale to už nastoupila do auta. Když přišel večer Vláďa domů, hned jsem na něj udeřila. Chtěl zapírat, ale poznala jsem, že lže. ,,Kdo je ta ženská, co se tady dneska nade mnou povyšovala?“ zuřila jsem, možná poprvé za celou dobu našeho vztahu.
,,Je to tvoje milenka?“ chtěla jsem jasnou odpověď. Manžel se přiznal. Jeho milence prý ruply nervy, protože se pořád k ničemu nemá. Slíbil jí rozvod, ale sám ho nechce. Tak jsem mu nakonec pomohla. O rozvod požádám já, ale až po Vánocích. Ať alespoň děti mají hezké svátky.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.