Martina se snažila jednat správně. Když už bylo chování manžela její kamarádky neúnosné, rozhodla se, že jeho ženě vše řekne. Jak její kamarádka reagovala, byste asi neuhodli. Přečtěte si tedy, jak to celé vlastně dopadlo.
Bydlíme v satelitním sídlišti, kde jsem si po nastěhování našla velmi rychle kamarádku. Katka (32) byla přesně ta parťačka na procházku s dětmi, občasný pokec nad kávou. Vyloženě blízké jsme si nebyly, ale vyplňovaly jsme čas na mateřské společně. Její manžel Marek (39) byl na první pohled pohodář, který se rád pobaví nad pivem, pošle do davu pár vtípků a neřeší nic, co za to nestojí.
Nebránili jsme se, když nás k sobě pozvali na grilování, děti se zabavily a dospělí mohli chvíli řešit něco jiného, než to, které z dětí má větší hlad.
Podala jsem prst, vzal si celou ruku
Katka musela čas od času zajet do práce odevzdat projekty. Když to šlo, hlídala jsem jí děti. Marek je pak u nás vyzvedával. Jedno takové odpoledne se sám pozval na kávu, že se mu ještě nechce domů. Voda se ještě ani nevařila a Marek spustil smršť nedostatků na Katku. Než abych na to reagovala, vše jsem si vyslechla a snažila se jeho výčitky vůči Katce vyvrátit.
Loučili jsme se se slovy, kdyby Marek něco potřeboval, ať se ozve. Největší chyba, kterou jsem kdy mohla udělat. Nabídnout něco, co nemyslím vážně. Stalo se. Ještě ten večer mi chodily dlouhé a otravné zprávy, jaká je Katka špatná matka, hrozná žena a že jako partnerka už není přitažlivá. Nechtělo se mi to ani číst, natož na to reagovat. Zmohla jsem se na odpověď, že to někdy probereme.
Marek u nás doma seděl skoro denně a vedl neustále ty samé řeči o tom, jaká je Katka. Neřekl na její adresu nic hezkého. Když zabrousil na téma ložnice, rychle jsem tuto tematiku zase ukončila. To už na mě bylo moc.
Pro dobrotu na žebrotu
Katka sice nebyla moje nejlepší kamarádka, ale myslím, že si to nezasloužila ani ona. Musela jsem denně číst zprávy od Marka, že už Katka zase nic nedělá. Bála jsem se vlastně každého dne, kdy jsem měla odevzdávat jejich děti.
Rozhodla jsem se, že Katce všechno řeknu, i za cenu toho, že se Marek naštve, aspoň mi dá pokoj. To jsem netušila, že Katka z toho udělá scénu ve smyslu, že já jdu po Markovi a tak si vymýšlím lži. Šok. To jsem to dopracovala. Škoda, že jsem všechny zprávy vymazala, vlastně jsem byla bez důkazu.
Jak rychle jsme se seznámili, tak rychle šlo všechno do háje. Už s Katkou na procházky nechodíme, děti k nám také nedávají. Vlastně už se ani nezdravíme.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.