Martina s Karlem vědí, že jejich syn nemá rád školu. Berou věci tak, jak jsou. Když Matěj přinesl na vysvědčení trojku, nedělali z toho drama. Toho se ujala tchyně Gábina. Udělala z Matěje hlupáka, který nikdy nic nedokáže.
Myslím si, že jsou věci, do kterých má zasahovat jen rodič. Syn Matěj (13) přinesl domů vysvědčení, které nepatří k těm nejlepším. Od nás s manželem stejně dostal pochvalu. Jen tchyně Gabriela (58) si musela říct své. Udělala z Matěje hlupáka.
Syn není studijní typ
Jsme si s Karlem (37) plně vědomi, že náš syn není studijní typ. Škola ho bohužel nikdy nebavila. Je pro něj vyloženě utrpením. A podle toho také vypadají jeho známky. Jedničky měl naposledy v první třídě. Pak se s dvojkami a trojkami roztrhl pytel. Učitelka nám vždy říkala, že Matěj je typický lajdák. Já byla stejná, tudíž mám pro něj pochopení.
Známky pro mě nejsou ukazatelem chytrosti. Díky bohu za to, že to Karel cítí stejně. Shodli jsme se na tom, že Matěje za známky nebudeme nijak trestat. Bohatě nám stačí, když se bude držet průměru. Už ke konci druhého pololetí jsme věděli, že bude na vysvědčení pár dvojek, dokonce i jedna trojka. Matematika je pro syna noční můrou.
Současně jsme se společně snažili, aby byl na všechny písemné práce řádně připraven. Nikdy jsme nic nepodcenili a poctivě se s ním doma učili. On však stejně dostal z velké písemky čtyři mínus. Pro něj to byl úspěch, počítal totiž s pětkou. Matematika se tento rok zkrátka zachránit nepodařila a na vysvědčení z ní dostal trojku.
Tchyně označila mého syna za hlupáka
Jestli za to od nás dostal vynadáno? Nikoli. Bereme věci tak, jak jsou. Takže jsme ho za vysvědčení pochválili. Zašli jsme na zmrzlinu a dostal knížku, kterou si přál. Tchyně byla na výsledek našeho Matěje zvědavá, a tak se pozvala na kávu. „Tak už to neštěstí ukaž," vyzvala vnuka. „Trojku? Ty máš v šesté třídě trojku?" zhrozila se.
„Matika mi nejde, babi," hájil se. „Co chceš v životě dokázat s takovým výsledkem?" ponížila ho. „Mami!" houkl na ni Karel. „No co, někdo mu to říct musí," pronesla zatvrzele. „Říct co?" ptal se syn. „No, že nejsi žádný myslitel a tvoje vysvědčení je ostuda," dodala chladně. Matěj se neudržel a rozplakal se. „Bylo to nutné?" rýpla jsem do ní.
Karel matce vynadal a vyprovodil ji z bytu. Já se snažila synovi vysvětlit, že vážně o nic nejde. A že ho považujeme za chytrého. Jenže on jako naschvál uvěřil babičce. „Babička má pravdu. Jsem hlupák. Nikdy nic nedokážu," propadl zoufalství. „Tohle tvé matce nedaruji," špitla jsem Karlovi do ucha.
Dokud se tchyně neomluví, má k nám zákaz
Hned druhý den jsem se za ní vydala. „Matějovi se omluvíš. Tvá slova se ho dotkla," začala jsem zprudka. „Omluvit? A za co? Za pravdu? Nikdy," pronesla sebevědomě. „Ten kluk není žádný hlupák. Jen není studijní typ, ale to z něj nedělá hlupáka," vysvětlovala jsem. „Skončí jako ty. Někde za kasou," urazila mě.
„Dokud se mu neomluvíš, nechci tě u nás doma vidět," zněla moje slova na odchodu. Nechápu, co si to dovoluje. Matěj je šikovný kluk, který jen nemá rád školu. I přes svůj odpor se snaží a uvědomuje si, jak je škola důležitá. Kdyby chodil za školu a na všechno dlabal, tak neřeknu nic. Myslím si, že se tchyně nezachovala fér. Porušila hned několik pravidel a já trvám na omluvě.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.