Michaela (38): Máma mi rozmlouvala vztah s mnohem starším mužem. Dnes mi pomalu dochází, jak to myslela

Uznávám, že žít s člověkem, který je minimálně jednou tak starý, je jisté podivínství. Vím, o čem mluvím, protože už jedenáct let trávím po boku muže, od něhož mě dělí třicet let. Navíc ani není Čech. Naší budoucnosti jsem tolik věřila, že jsem se za ním přestěhovala do Británie.

Mohlo by Vás zajímat:

Vlaďka (33): Vždycky mě přitahovali starší muži. S tím posledním jsem si ale pěkně naběhla

Zamilovala jsem se do staršího muže

Seznámili jsme se v době, kdy jsem pracovala v Londýně jako au pair. Letěla jsem tam proto, abych se zdokonalila v angličtině. Dostala jsem se do rodiny se třemi dětmi. To bylo něco pro mě, protože vztah k dětem jsem nikdy neměla. Kousla jsem se ale a ten rok tam zvládla.

Ve volných chvílích jsem chodila do města. Měla jsem jednu oblíbenou kavárnu, kde dělali snad to nejlepší kafe na světě. Často mě obsluhoval muž, který byl o dost starší. Měl ale šarm a eleganci, která mě omámila. Když mě jednoho dne pozval na rande, bez rozmyslu jsem šla. Ten člověk mě velmi přitahoval. Kde je láska, tam je vůle. Začali jsme se nezávazně vídat. Jednou jsme jeli lodí, jindy se šli projít po Londýně.

Bylo mi jasné, že jsem se zamilovala. Tak, jak jsem se ze začátku těšila domů, teď bych v Anglii nejraději zůstala. Jack mě doprovodil na letiště, sliboval, že si budeme volat a při první příležitosti přiletí. Už jsem nebyla naivní, takže jsem věděla, že náš vztah je u konce. Jenže hned po příletu mi volal. A tak to pokračovalo tři měsíce.

Mohlo by Vás zajímat:

Olga (26): Svého přítele miluji nade vše. Je tu ale jedna věc, na které může náš vztah ztroskotat

Přistěhovala jsem se za ním do Británie

Každý večer jsme spolu mluvili přes počítač, vyměňovali jsme si email za druhým. Dokonce přiletěl na prodloužený víkend. Byla to láska a já věděla, že se jí nechci vzdát. Jack přišel s nápadem, abych se přestěhovala do Británie. Měl kontakty, sliboval, že mi pomůže najít práci. Ani jeden z nás neřešil, že nás dělí třicet let.

Doma si ovšem ťukali na čelo, že jsem se zbláznila. ,,Mohl by to být tvůj otec. Ty se za ním stěhuješ? Co když je to nějaký úchyl? Ty nemáš strach?“ drtila mě máma svými otázkami. Jako odpověď jsem jí dala to, že jsem odletěla. Koneckonců, nic mě v Čechách nedrželo. S Jackem jsme začali bydlet. Dohodil mi pro začátek práci v jedné kuchyni.

Máma mi ale nedala pokoj. Neustále se mě snažila dotáhnout domů. Největší starosti jí dělal fakt, že s Jackem nikdy nebudu mít děti. Byl už totiž jednou rozvedený. Má dceru, která je dnes dospělá, a další děti nechtěl, vlastně už by je asi ani mít nemohl. Mně to ale vyhovovalo. Nikdy jsem děti nechtěla. Ani před seznámením s Jackem.

Mohlo by Vás zajímat:

Mirka (50): Syna pobláznila starší žena. Pochybuji, že ho čeká růžová budoucnost

Bojím se, že umře dřív než já

Jak šel čas, já se v Anglii postupně usadila. Našla si přátele a začala jsem tam žít, jako bych se tam narodila. Nikdo mě neoznačoval za cizinku, cítila jsem se vážně šťastná. Domů jsem létala jen na svátky a narozeniny těch nejbližších. Zatímco otec mi dal požehnání, matka mě pořád citově vydírala.

Dnes táhne Jackovi na sedmdesát. Začal mít zdravotní problémy. Trpí astmatem a stařeckou cukrovkou. Už nestačí mému tempu. Stále ho miluji a chci s ním zůstat. Jen mi začaly docházet některé věci. Ta nejhorší je asi ta, že umře dřív než já. Pak tady zůstanu zcela sama. Kéž by šel zastavit čas.

Mohlo by Vás zajímat:

Helena (39): Bojím se manželovy smrti. Okolí mě kdysi varovalo

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.